Blog Naučme se 20 nejčastěji špatně užívaných českých slov – část 1.

20 nejčastěji špatně užívaných českých slov – část 1.

-
184 371424

Čeština je krásný jazyk. Proto mě trápí, jak nejen vlivem internetu a sociálních sítí chřadne a upadá. Není to však internet ale lidská lenost, která je toho příčinou. Je na každém z nás, jestli chceme tento jazyk udržovat v jeho tradiční podobě a přirozeně ho rozvíjet, anebo ho necháme degenerovat. Pojďme si projít pár chyb, které jsou nejčastější, a ve správné podobě je uvidíte už jen zřídka.

1. By jste 

Správné tvary jsou pouze bych, bys, by, bychom, byste, by, obdobně abyste, kdybychom apod. Formy bysme, aby jsme, by jste atd. jsou chybné. Řekli byste to? Pokud následuje zvratné zájmeno se, si, pak ve druhé osobě koncovka -s přechází k němu: kdyby ses, udělal by sis. „Tos nečekals,“ ale asi ne. ;)

2. Dceřinná 

Správný tvar je s jedním n, tedy dceřiná. To platí i o ostatních tvarech jako je dceřiný, dceřiných, dceřinými apod. Jako byste řekli dceři: „Na.“

3. Standartní

Něco, co vyhovuje platným normám, je standardní. Písmeno t se píše ve slově standarta, tj. vlajka.

4. Samozdřejmě

Spojením slov „sám“ a „zřejmý“ vzniká samozřejmý, tedy samozřejmě. Samozřejmost.

5. Shlédnutí videa

Shlédnout vyjadřuje pohled shora dolů (buď doslova, nebo ve významu dívat se na někoho přezíravě), zatímco zhlédnout znamená prostě spatřit nebo zúčastnit se nějaké akce jako divák. Zhlédnout se poté znamená najít v něčem zalíbení nebo stanovit si někoho jako svůj vzor.

6. Lyžiny 

Správný tvar je ližiny (nemá s lyžemi nic společného). Slovo ližiny vzniklo ze slova „líha“ (je příbuzné s „líhat“). Ústav pro jazyk český říká toto: „V jazyce rozlišujeme dvě různá pojmenování různého původu: sportovní náčiní pro jízdu po sněhu (lyže) na jedné straně a technické prostředky umožňující změnu/přesné zajištění vzájemné polohy těles či styk určitých ploch těles – tj. posun/pohyb jednoho předmětu po druhém, příp. upevnění jednoho tělesa na druhé v profilované či jinak tvarově přizpůsobené ploše – (ližiny) na straně druhé.”

7. Motlitba 

Správný tvar je modlitba. Od slov modlit se, modla, modlení apod.

8. Vyjímka

Přestože je základem sloveso vyjímat, správný tvar podstatného jména je pouze výjimka (podobně jako slova odvozená – výjimečný). Podstatné jméno ke slovesu vyhýbat zní výhybka, nikoli vyhýbka. Způsob tvoření lze vysledovat i z následujících příkladů: vytáhnout – výtah, vyslýchat – výslech, vypláchnout – výplach, vyzkoumat – výzkum, vyvíjet – vývoj.

9. Protěžovat 

Správný tvar je protežovat. Pochází z francouzského protégé = chráněnec, nemá nic společného s protěží – rostlinou – ani s tíhou (těžkostí). Souvisí se slovem protekce (původně ochrana).

10. Ranný 

Přídavné jméno raný znamená časný – raný salát, raný středověk. S výrazem -ranný se lze setkat u přídavných jmen vytvořených od slova rána – šestiranný kolt. Jako méně časté samostatné slovo je odvozeno od rána ve významu zranění, např. ranné krvácení (= krvácení z rány) nebo ranné hojení (= hojení rány).

Zajímají vás další špatně užívaná slova?
===>Pokračujte ve čtení<===

1 2 Další
Jazyky miluji, ale kvůli různým překážkám bylo pro mě jejich studium obtížnější, než bych si přál. Abyste mohli překonávat překážky při studiu jazyků snadněji než já, vznikl projekt FairList.cz.

Podobné články

184 Komentáře

      • Myslím, že slovo potenciální se používá pouze v souvislosti energií – potenciální energie. Kdežto potencionální je synonymem slov možný nebo eventuální.

        • Nikoliv. Potencialni je a byl jediny spravny tvar. Bohuzel, cesti jazykovedci pristoupili pred nedavnem ke kroku, kdy diky rozsireni patvaru “potencionalni” mezi hloupym lidem se rozhodli ho uznat jako dosatecne rozsireny aby mohl byt zarazen mezi spisovan slova. Je to smutne, ze jazyk je prznen kvuli hlupakum.

          • Stupidní názor. Znám např. dost lidí s technickým vzděláním, kteří mají větší či menší problémy s pravopisem nebo občas nesprávně použijí nějaké slovo, ale to přece nevypovídá nic o jejich inteligenci. Kdo mluví nebo píše 100% správně? Nikdo. A takový informatik, který vyvine třeba nový počítačový program, má pro společnost mnohem větší význam než pedantský pseudoznalec pravidel, který kromě opravování chyb nic jiného neumí.

          • Jaký bohužel? Je úplně normální, že se jazyk vyvíjí, a vyvíjí se od toho, jak žije, ne jak je někde zapsanej. Klaun se taky psával “clown” a jazykovědci se rozhodli standardizovat to jinak. Stejně tak museum, fysika a milión dalších věcí. Každej, kdo studoval alespoň chvíli lingvistiku, pochopí, že neexistuje žádná “praforma” češtiny, ke který se musíme pnout. Už jazyk, kterej přebíráme, někomu kdysi připadal špatně.

          • Kdyby nebylo těch hlupáků, díky nimž se jazyk rozvíjí o nová slova, nebyla by ani čeština a Vy byste mohl maximálně tak výhružně mručet nebo vrčet, v každém případě však mlčet :-)

          • není pravda. Akademický slovník cizích slov uvádí obě možnosti. A ten vydává UJČ. Může vám to přijít smutné, ale ASCZ je normativní příručka, stejně jako PČP, takže jestli to tam je, nediskutujeme. Když tam bude třy, tak je to prostě dobře.

  1. Hezký článek, tak 18 věcí mě taky pravidelně tiše čílí. Jen ta flotila mi nesedí – to slovo myslim už zdomácnělo dostatečně, podobně jako tramway a trolleybus. Navíc ta kombinace angličtiny a přípony -illa mi vyloženě nesedí. A pak v článku trochu postrádám moje oblíbené dvěmi…

    • Tady je asi hlavní otázkou, jestli se to slovo používalo vždy jako flotila a tudíž bylo nesprávně přejato, ale jeho používání je správné. Nebo bylo přejato správně jako flota a je špatně používáno. Tramvaj a trolejbus, pokud se správně domnívám, zní stejně jako původní tvary, takže nejde o stejný případ. Tady by klidně stálo za to, zeptat se Ústavu pro jazyk český. :)

      • Trochu mne, upřímně, překvapuje, že oba dva máte konkrétní výhrady k chybnému užívání jazyka českého, přičemž současně opomíjíte důslednou interpunkci.

        • Ano, interpunkce je mou Achillovou patou. Netvrdím však o sobě, že jsem v používání jazyka českého bezchybný. Upozorňuji na nejčastější chyby, které považuji za nejtristnější a budu jen rád, když mě někdo upozorní na mé. :) Nerad bych, aby to vyznělo, že jsem ten nejchytřejší a odsuzuji všechny, kteří tato slova používají špatně. Chci jen pomoct těm, kteří mají zájem o svůj jazyk pečovat. Např. slovo protežovat jsem používal nesprávně, až dokud jsem se nepustil do psaní tohoto článku. Takže je to poučení i pro mne. :)

          • velice se mi libi ze diskutujete o pouzivani ceskeho jazyka myslim ze zachovat si jazyk v dnesni globalizaci je vic jak dulezite, ale moc me zamrzelo ze jsi pouzil “nejtrisnejsi” kdyz mame tak krasne slovo plne vnitriho vyznamu “smutne” nejtristnejsi me opravdu nic nerika a tady se promin mluvi i o cistote jazyka. Omlouvam se ze chybi hacky ,carky ale pisi ze zahranici a na klavesnici je nemam.

          • Toto slovo jsem zvolil, protože více souznělo s pocity, které jsem jím chtěl vyjádřil a lépe vystihlo významový odstín mých emocí. Pocitově ho vnímám trošku jinak než “smutný”.

      • Pokud se slovo flotila užívá, jedná se o platný lexém. Jazyk jej adaptoval, nelze jej vylučovat, pokud už takto zdomácnělo. Pravopisné chyby jsou věcí jinou (většina ostatních slov), v případě tohoto lexému je to však spíše hyperkorektní.

      • Problém posunu významu slova “flotila” mne nijak netrápí, ježto nejde o ojedinělou záležitost – k významovým změnám dochází nejen v češtině, ale i v dalších jazycích, jež si slova z jiných jazyků vypůjčí. Několik příkladů z řečtiny:

        1) Pedagog – řecký “paidagógos” byl otrok doprovázející chlapce do školy. Učitel je “didaskalos”.
        2) Olympiáda – (řec. “olympias”, 2.p. “olympiados”) bylo čtyřleté období mezi Olympijskými hrami – nikoli hry samotné, ty se nazývaly “ta Olympia” (plurál neutra).
        3) Předložka (a předpona) “anti” vyjadřuje směnu, výměnu, zastoupení či rozdíl (prodat / vyměnit něco za něco, učinit něco za / místo někoho, tvrdit něco na rozdíl od tvrzení jiného), nikoli odpor či nepřátelství (tedy význam “proti”), jež se vyjadřuje předložkou “epi” se 4. pádem.
        4) “Pathétikos” – je “podléhající citům, vášním”, “trpící” či “passivní”, v češtině pak spíše “na city hrající, srdceryvný” a v angličtině “trapný”.
        5) “Sympatheia” – je sdílení citů, tedy 1) soucit, 2) zalíbení. V angličtině jen v prvním významu, v češtině jen ve druhém.

        Jindy naopak hostitelský jazyk uchovává význam bližší původnímu, kdežto v původním jazyce došlo k posunu: např. “tragédie” se významem shoduje se starořeckým “tragóidiá” (alespoň ve smyslu divadelní hry – označení neblahého stavu či události tímto slovem už je rozšíření významu), kdežto v nové řečtině slovo “tragoudi”, jež je stejného původu, znamená prostě “píseň”.

        • Ten komentář o posunech ve významu přejatých slov je skvělý, díky za něj!

          Jediné čemu v článku nemůžu věřit (no, prostě se mi to nelíbí) je “perzekvovat” a “exekvovat”, to by pak měl být i “exekvtor”? :)

          • Tak vidím, že exekuci už tu někdo nadnesl, takže odpověď už znám :)

          • Hádám, že to má cosi společného s tím, že U je v latině V. A bůhví, jak se to čte, pokud je to teda pravda.

  2. Vytáčí mě mnoho dalších slov, která se snažím trpělivě vysvětlovat třeba v internetových diskuzích. Nejhorší je HOLD místo holt ve smyslu bohužel,nikoli pocta. A standard píší lidé s “t”, pletou si to se standartou. Chtěla bych pracovat pro Ústav, škoda,že jsem češtinu nestudovala :(

  3. K těm číslům bych rád vypíchnul i psaní procent, jak píšete: 20 % (dvacet procent) × 20% (dvacetiprocentní).. Mám pocit, že je to důležitější než příklad “2místná sedačka” :)
    Jinak díky za článek; teď ještě aby to k něčemu bylo.
    Pěkný den všem!

    • Problém psaní procent je poněkud složitější. Na jedné straně jsou gramatická pravidla, na straně druhé jsou technické limitace elektronické komunikace. Pokud posílám e-mail, zásadně mezery před symbolem “%” (a také před jednotkami) nedělám, protože hrozí, že zde bude vložen konec řádku. Znak nezalomitelné mezery nelze ve formátu čistého textu bezpečně odeslat tak, aby byl správně interpretován příjemcem, tedy není vhodný; odesílání e-mailu ve formátu html nebo dokonce jako běžného dokumentu v příloze prázdného textu je sice pružnější, ale ne o moc příjemcem bude interpretováno jako technická negramotnost.

    • Není lepší napsat dvoumístná sedačka? Jedna korektorka mi sdělila nepsané pravidlo, že snad číslovky do deseti se nepíšou číslem, ale slovem.

      • Ano, to je rozhodně správně, dvoumístná je správně, 2místná je sice gramaticky taky dobře, ale používat by se nemělo.

        Díky za článek, mě osobně nejvíc dráždí ta čísla. Vrchol, co jsem zatím viděla, bylo „2-vou letý chlapec“. O prodeji cigaret do 18-ti let ani nemluvě.

        A taky mě drásá díky x kvůli. Když to někde řekne, budiž, ale u psaní by se mohl zamyslet.

  4. “Víc zajímavý, nejvíc vhodná, víc veselý…” – to je další případ, který tam chybí, a přitom je v posledních měsících, možná už letech, ještě častější (víc častý! :D ) než uvedené (snad kromě bysme). Prostě mor nestupňování přídavných jmen. K vidění/slyšení denně nejen v médiích.
    Pokračovat se dá i “ulicí Vinohradská” místo Vinohradskou ulicí, “na (v) ulici Voctářova” místo Voctářově ulici…

      • Nevidím problém ve stupňování přejatých slov. Výrobek může být kvalitnější, ale nemůže být dokonalejší. Toto není něco, co bych vymyslel, ale je to názor jazykovědce, se kterým jsem se ztotožnil. Chápu, že je to námět pro další diskuzi. Velice nerad slyším, nebo čtu, výrazy jako jsou “ideálnější”, “optimálnější”, dokončenější”. Slova “ideální”, “optimální” a “dokonalý” atd. vyjadřují konečný stav a nelze je tedy stupňovat. Kontroverzním slovem, které řadím to této skupiny je také “inteligentní”. V tomto případě raději použiji výraz “chytřejší”, nebo opíši vyšším IQ.

    • Ale u Foresta Gumpa je “můj nejvíc nejlepší přítel” kouzelné …

  5. standard x standart je klasika, která by už snad měla být možná psána oběma tvary :) Ale co mi rve uši snad úplně nejvíc je slovo “pětseti” místo “pětisty”

    • Chápu, že někomu v singuláru souzní standard a standart natolik, že je ochotně zamění, přestože standart není nic (narozdíl od standarty). Co takhle plurál: že někdo něco špatně vyslovuje, prosím, ale fakt byste i v písemném styku stejně ochotně zaměnil několik standardů a několik standart?

  6. Též extravert vs extrovert – verze s neexistující předponou extro- je sice už slovníkem cizích slov tolerovaná a užívaná častěji, ale to nemění nic na tom, že ta latinská předpona zní extra- a v podobě extravert byl ten termín psychology zaveden.

    • V anglictine se pouziva extrovert/introvert a v Oxf. slovniku je puvod slova datovan do zacatku 20. stoleti a predpona extro je definovana jako varianta predpony extra- podle vzoru intro- (viz introvert – to se cesky rika intravert?). Extravert se jiz temer nepouziva, pouze jako technicky termin v psychologii. Neni to obdobne v cestine? Asi tak, jako psychologove zavadeji termin sko’r misto sko’re, pro hodnoceni vysledku ruznych skal..

        • Natašo, děkuji za velmi přínosný příspěvek v tradici malé české dušičky. Možná byste se mohla zamyslet nad tím, že již po nějakou dobu ne všichni Češi žijí jen v České republice, a tudíž nemohou na všech počítačích instalovat českou klávesnici. Co jste svým příspěvkem chtěla získat, nevím, ale v kostce jste vyjádřila to, co nám nejvíc škodí. A všimla jste si, že počítač neumí rozpoznat, že jste jako Nataša napsala a ne napsal? To je able blbej, co?

      • “pouze jako technicky termin v psychologii” – uhodil jste hřebíček na hlavičku – to slovo totiž JE odborný psychologický termín. A laická veřejnost ho při převzetí zkomolila.

        “to se cesky rika intravert?” – zde jste uhodil hřebíček podruhé, tentokrát neúmyslně. Ona veřejnost se zjevně iraciálně domnívala, že tam existuje nějaká jazyková symetrie a ta dvě slova mají mít z nějakého důvodu stejnou samohlásku. Jenže nemají – v latině je pouze extra- (ven) a intro- (dovnitř).

        Můžete to snadno nahlédnout u ostatních přejatých slov: extrapolovat (nikoliv extropolovat), extravagantní (nikoliv extrovagantní), extra (nikoliv extro), extraliga (nikoliv extroliga), atd. oproti introspekce (nikoliv intraspekce), v angličtině introduction a jiné.

        PS: A ano, skór je také běžně používaný psychologický (a statistický) termín.

  7. Kdyby jazykovědci tak zhruba před dvaceti lety nebyli líní, mohli uznat běžně používané bysme jako správné. Tím pádem by pošahané “by jsme” nikdy nevzniklo, protože by bysme nikdo neměl ve Wordu červeně podtržené.

    • Bysme je odpudivý patvar, by jsme také. Nechápu, co je těžkého na tom, naučit se říkat a psát slovo bychom, byste, bys a podobně.

      • V hovorové češtině tvar bysme uznávám a samozřejmě používám, protože když byste, tak i bysme, tak jako jste/jsme. Právě pro tuto příbuznost tvarů první a druhé osoby se většina populace dopouští použití tvaru bysme.
        A protože někomu cosi utkvělo v hlavě ze školy a někomu napoví automatická korekce (tedy že bysme je špatně), napíše řada lidí “by jsme”, za což bych střílela.

      • Přestože nad pokřivenými tvary pomocného slovesa podmiňovacího způsobu sám zoufale úpím, vidím je jako přirozený vývoj, ježto jde o časování, jež se úplně vymyká paradigmatům současné češtiny. Jde vlastně o starý aorist, jenž ve spojení s činným příčestím na “-l” (tedy tvarem, který dnes nazýváme minulým příčestím činným) vyjadřoval děj ukončený před jiným dějem v minulosti. Odtud byl z časové funkce transponován do významu způsobového (uskutečnění děje A před dějem B začalo být chápáno jako podmínka k uskutečnění děje B). Po zániku starých jednoduchých minulých časů v češtině (ve 14.-15. století) tvar tohoto slovesa ztratil oporu v analogii s aoristy dalších sloves a objevují se novotvary. Již v textu z 15. století jsem narazil na podobu “bychme” místo “bychom”. Tvar “by” se začíná chovat zčásti jako modální částice a proniká do 3. os. pl. za původní “bychu”. Naopak ve 2. os. sg. k původnímu “by” přistupuje “-s” a vzniká “bys” (tedy vlastně “by jsi” analogicky podle minulého času “dělal jsi” -> “dělals”). Ruku v ruce s tím je tvar “byste” chápán jako “by jste”, podle něhož vzniká analogicky “bysme / by jsme”. V podobě “by + přít. čas slovesa být + minulé příčestí činné” – k němuž čeština ve vývoji směřuje – se podmiňovací způsob ustálil ve slovenštině (čakal by som). Ve slovinštině je pouze “bi + minulé příčestí” (čakal bi, čakali bi), víceméně shodná je situace ve východoslovanských jazycích (kde je navíc závazné vyjádření podmětu a nepřítomnost tvarů slovesa “být” je dána spíše obecným zánikem jeho tvarů v přít. čase). Naproti tomu bulharština a srbocharvátština uchovávají starší stav (tedy shodu tvarů ve 2. a 3. os. sg. a rozdílné tvary ve 3. os. sg. a 3. os. pl. – bulh. 1.sg. bich, 2.sg. bi, 3.sg. bi, 1.pl. bichme, 2.pl. bichte, 3.pl. bicha). Všimněme si, že z těchto jazyků nevymizely zcela ani staré jednoduché minulé časy (aorist a imperfektum), jež jsou zej. v bulharštině stále velice živé.

      • Naprostý souhlas. Bohužel se tento paskvil rozšiřuje snad rychleji, než mor. A stejnou rychlostí zabíjí správnou češtinu. Vysvětlení? Dříve každý, kdo chtěl mluveným slovem vydělávat, obohacovat, vládnout v médiích,prostě cokoli, musel být jedničkář z českého jazyka na slovo vzatý.Dnes slyšíme patvary bysme a bysem v kině, ve filmu, ve zprávách,v televizi v rádiu, při projevech, bohužel i v posluchárnách..patvary bysme, byjsme by jsme, bysem, by jsem, byjsem, čteme v novinách, v knížkách, v reklamách, prostě všude. A toleruje se to ke škodě češtiny i vzdělanosti obyvatel ČR. Nějaký nevzdělaný pablb, který se dostane na post, na kterém nemá co dělat, to pouští do světa a lidé se toho chytají…znáte to, je pro to takový starý, hezký příměr…jako Ho*no košile. Najdou se zástupy těch, kteří říkají, že je to správně! Těch, kteří říkají, že je to JEN nespisovně, jako třeba modrej, ale napsali by modrý.Pro mne, tedy, nespisovná mluva a mluva paskvilní je pořád velký rozdíl. Pracuji s dětmi a od 3 let je učím, že bysem se neříká, správně je bych. Je to dřina,ale dokonce jsem se setkala s tím, že jedna z holčiček opravila maminku, která se kupodivu zarděla a dala jí za pravdu. Podívala se na mě a dodala: “Budu se muset nad tím zamyslet. Dřív jsem mluvila správně,ale tou dobou pošpatnělý jazyk je všude a člověk tím nějak načichne. Mám dítě a učím ho takovou hnusotu.Díky, že jste mě na to upozornila.”
        Klobouk dolů.Určitě se najde někdo, kdo by mi vynadal, co se pletu do výchovy cizím a “že určitě patřím mezi ty přiblblé abychomky, jako se jim smál jeho táta, když byl na studiích a vyprávěl mu o tom.” I s tím jsem se setkala u člověka na pohled bystrého a inteligentního, kterého jsem upozornila, že říkat na stupínku mezi studenty, kteří lační po vzdělání, slovní spojení jako “abysem vám to nějak vysvětlil”, je opravdu tristní.

  8. Zase jsem neprožil dnešní den nadarmo. Neznal jsem a netušil jsem, že ližiny a lyže spolu nemají pranic společného, a že “lyžiny” vlastně vůbec nejsou ve slovníku jazyka českého.

    Nicméně po vyhledání Googlem – lyžiny 465.000 (vesměs prodej) X ližiny 200.000 (vesměs diskuze o českém jazyce) – asi zůstanu u nesprávného tvaru. To abych v nikom nevzbuzoval pocit, že nevim jaké Y se píše ve slově lyže.

    Mimochodem, není toto způsob, jakým se vyvýjí jakýkoliv jazyk.

  9. Pořád slyším v televizi i v rádiu “zranění kolene” . Podle mého skromného názoru je koleno bez kolena, tzn podle vzoru město, nebo se pletu?

    • S výrazem ‘kolene’ a ‘ramene’ jsem také měl problém, ale podle Ústavu pro jazyk český je u neuter označujících části lidského těla přípustná i koncovka -e.

    • Z historického hlediska máte s kolenem pravdu, jenže už před nějakými 500 lety začalo koleno přebírat tvary od slov jako semeno a rameno, u kterých jsou podoby “bez semene, k semeni” původní. Stalo se to proto, že původně ta slova měla první pád “sémě” a “rámě” (a tedy se skloňovala úplně jinak než město), ale pak se změnil do dnešní podoby, aby se přiblízil ostatním tvarům (tedy právě rameni, semeni apod.) a aby taky obsahoval hlásku “n”. Podobně je to s kamenem (kdysi pradávno měl první pád “kamy” místo “kámen”), u kterého je druhý pád “kamene” zcela bezproblémový i dnes. No a abych to shrnul, už před pěti sty lety se začaly objevovat nepůvodní podoby “bez kolene”, takže už je můžeme považovat za “tradiční” ;)

  10. Velmi ošklivý germanismus (nebo primitivní přenos z angličtiny) je dnes hodně užívané spojení “budu se soustředit”. Nahrazuje “soustředím se na” nebo “budu se soustřeďovat na”.

    • Co třeba výraz typu: “budu vidět” ve smyslu: “Zítra budu vidět, co dostanu za známku.” Z toho se mi otevírá / otvírá kudla v kapse? ((o:

    • … není nejspíše germanismus. Tento hrozný tvar, z něhož se mi dělá husí kůže, dokládá ztrátu citu pro slovesný vid, jež má příčinu ve skutečnosti, že se nedokonavý protějšek “soustřeďovat se” v užívání téměř nevyskytuje. Podobný problém je se slovesem “vejít se”, jež se užívá v dokonavé podobě i tam, kde bychom mohli čekat tvar nedokonavý – s nedokonavou variantou “vcházet se” jsem se ovšem v životě nesetkal. U toho slovesa lze rovněž tu a tam zaznamenat futurum v podobě “to se tam nebude vejít”, jež je pochopitelně u dokonavého slovesa chybná, odráží však ztrátu povědomí o správném vidu daného slovesa.

      Najdeme ovšem i taková slovesa, u nichž ztráta povědomí o vidu pronikla i do spisovného jazyka, včetně následně dotvořených vidových protikladů:
      - “Doufat” je původně dokonavá forma nedokonavého (a již zaniklého) “úfati”.
      - “Tropit” je sekundárně dotvořeno ke slovesu “ztropit”, jež bylo původně nedokonavé (“stropiti” – dělat, tvořit, původně stavět přístřešek – souvisí s pod. jm. “strop”) a mělo dokonavý protějšek “ustropiti”.

    • Staré alternace.
      1) “Z” vzešlo ze starého “dz” a to je výsledkem vývoje praslovanského “d+j”. Příkladů je celá řada (povědět X pověz, sázet X zasadit).
      2) Kontrast “e” X “í” je výsledkem vývoje alternace krátké a dlouhé dvojhlásky, tedy “ě X ie” (stč. řěditel X řiediti). Krátké “ě” přešlo v “e” (nenásledovalo-li po labiále či dentále, tedy po “p,b,m,v” či “t,d,n”), z dlouhého “ie” je dnes “í” (stačí porovnat češtinu se slovenštinou, jež “ie” uchovala). Jiné příklady: řekl X říci, vím X vědět a mnoho jiných.

  11. Přestože je tato stránka užitečná, musím se ohradit proti výkladu u psaní mezer. Procenta a stupně nelze srovnávat. Údaje ve stupních se totiž píšou vždy bez mezery, ať už se jedná o význam “pět stupňů”, nebo “pětistupňový”.
    Zdůvodnění viz Internetová jazyková příručka z ÚJČ. Doporučuji čerpat pouze z ní, nikoli z Wikipedie a dalších internetových zdrojů typu http://www.pravidla.cz.

    “Číslo a značka se umísťují na stejný řádek (viz Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci). Značky v místě horního indexu se připojují bez mezery, např. v čase 30” = v čase 30 sekund, pivo 12° = pivo 12 stupňů, úhel 20–30° = úhel 20 až 30 stupňů.”

  12. Užitečné a zajímavé, ale s flotilou jste papežštější než papež. Slovník spisovné češtiny flotilu definuje jako “oddíl válečných lodí”, což dle mého názoru plně odpovídá tomu, jak je v češtině uvedený výraz používán. Dedukovat z španělské analogie, že bychom proto měli používat slovo flota, mi připadá nesmyslné – prostě se význam toho slova po zdomácnění v češtině posunul oproti originálu, takových případů najdete plno. Vyžadovat výhradní používání loďstva zavání rozvidem atp. Ale jinak fajn – akorát bych tedy rád potkal člověka, který říká motlitba – to už spíš verlyba.

    • Ale my nikoho nenutíme tyto výrazy používat. Jen chceme ukázat, že ne všechno, co se říká a píše je správně. Věřím, že naprostá většina lidí, které tento článek oslovil, dokáže sama rozeznat a říct si, co chce používat a co ne. :-)

      • To si nerozumíme – netvrdím, že někoho nutíte, nýbrž polemizuju s tezí, že je to používané špatně. Pokud jsem pochopil váš text, vycházíte jen z toho, že je význam posunutý oproti španělštině, což mi připadá lhostejné, tak to v jazyce chodí často, že zdánlivě identické slovo není ve skutečnosti ryzím ekvivalentem.

    • výkladový slovník říká “oddíl válečných lodí” a tak se to i v běžné řeči používá, prostě tu nejsem schopen najít ten problém

  13. “Pojďme si projít pár chyb, které jsou nejčastější, a ve správné podobě je uvidíte už jen zřídka.”

    Jinými slovy: existuje jakási správná podoba chyby, kterou dnes jen zřídka vídáme ? Chápu to správně ? :)))))))

  14. Některé záležitosti jsou pochopitelné. Avšek je taky docela dost těch, které jsou zcela nesmyslné. Jazyk se vyvíjí tak, jak se vyvíjí lidé, kteří ho používají. NIKOLIV tak, jak řekne na univerzitě nějaký namyšlený ňouma co se nedovede za žádnou cenu zbavit pocitu, že jedině on ví nejlíp jak se co má psát a vyslovovat. To by tak hrálo aby nám ještě jazyk určovali nějací “vedoucí”. To bychom tu taky mohli mít nakonec něco jako newspeak z románu 1984 :-)

  15. Tento člověk nemá očividně co na práci, aby se zabýval takovými blbostmi. Pokud se má jazyk vyvíjet, tak se má měnit podle toho jak vyhovuje lidem. Používáme ho, abychom se dorozuměli! Nechápu proč Češi musí všechno komplikovat, pak se cizincům nechce čeština učit a hezky vymírá, ale trvejme si na svém a říkejme si jak je to překrásný jazyk! Upřímně, v životě jsem neslyšela slovo flota a zní to super zastarale! Měli by to změnit ve slovníku spisovné češtiny. A výraz protežovat?! To je sranda ne?! Vždyť to ani nezní česky! To slovo bylo očividně špatně přejaté! Vždyť když to čteš česky, tak ti tam ten háček automaticky naskočí Zkus to přečíst bez háčku ve větě, to je nemožné! A k úvodu tohoto článku… výrazy tudíž, kdybychom, není-liž… běž na rande, použij je ve větě a věř mi, že večer budeš ty ten degenerovaný! Zajímalo by mě, co myslíš výrazem přirozeně se vyvíjet, protože mi přijde, že žádný vývin nepodporuješ.

    • Když vám to připadá jako blbost, tak co že ještě ztrácíte čas odpovídáním? ;-)
      O “vývoji” by se dalo docela solidně polemizovat, totiž jestli se jedná o “vývoj” nebo o “degradaci”, záleží jen na úhlu pohledu. Čeština nevymírá, je dost takových cizinců, kteří se ji učí právě proto, jak je zajímavá, a že není světový jazyk, to jistojistě nezpůsobila její komplikovanost…
      A věřte mi, že “výrazy tudíž, kdybychom, není-liž” a podobné už jsem na rande slyšela a dala za ně plusové body – a kdyby mě na rande někdo zval ” co kdybysme šli tam a tam”, tak s ním nikam nejdu ;-)

      A neodpustím si poslední poznámku: “protože mi přijde” píše Nuda – Vám něco chodí? Myšlenky vám běhají na nožičkách? ;-) Správně je “připadá mi / zdá se mi / mám pocit, že…”

  16. Opravdu jde o nejčastější chyby? Z jakého vycházíte vzorku dat? Nebo jde jen o ty frekventované případy, na které ve svém okolí narážíte? V jednom komentáři takový původ i zmiňujete. Myslím, že v komentářích padlo několik jevů (dvouma, tip typ), které jsou jistě častější např. než “motlitba”.
    Každopádně díky za pěkné tipy. Tvar “perzekvovat” jsem neznal.

  17. …za zveřejnění správného tvaru slova vířivka (voda v ní víří, nekoupou se v ní výři). Na netu má bohužel mírnou převahu výřivka…

  18. Taky mi ve výčtu chybí třeba výjimka, standard, potenciální, tip/typ, holt/hold, „podpadky”, nesprávné užití „díky” (díky chybě propadl, díky ohni uhořel, veselme se!) apod.

    Sami si pak dejte pozor na správné psaní českých uvozovek, na mnoha místech máte místo českých nahoře a dole tenhle anglický patvar ;) “Tos nečekals,”

    • Vychází z latiny: exsecutio (vykonání) X exsequi (vykonávat). U slovesa bylo u neslabičné, vyslovované asi jako angl. “w”. Tak se, koneckonců, stále vyslovuje např. v italštině, kdežto čeština, němčina a mnohé další jazyky, nemajíce “u” jako neslabičný prvek stoupavé dvojhlásky, jej nahradily labiodentálním “v”.

  19. Vyborný článek! Taky přispěju svou troškou do mlyna. Mě rozčilují nápisy na dopravních značkách: Vjezd povolen – mimo aut… . Přece mimo se pojí se čtvrtým pádem, takže správně jedině mimo auta. Snad nejsem úplně “mimo mísu”.

    • to je přec dávno patrno: ústav, aby přežil, neboť financují nedouci, čas od času sníží nároky a povolí k***tiny. třeba brejle, to bych blil, velebnosti.

  20. Užitečný článek, čeština je mé hobby :-).
    Dovolím si jen podotknout, že i chyby v interpunkci člověk vidí všude, kam se podívá.
    Bohužel i zde, v úvodním textu:

    …Pojďme si projít pár chyb, které jsou nejčastější, a ve správné podobě je uvidíte už jen zřídka.
    (Před a nemá být čárka, jsou zde dvě věty vedlejší přívlastkové a jejich vzájemný poměr je slučovací.)

  21. Já nejvíc trpím při zbytečném (nad)užívání cizích slov, případně zbytečných předpon a zvratných částic, když čeština má mnohem hezčí/kratší ekvivalent. Typicky: (něco) artikulovat -> (něco) vyjádřit, (vy)komunikovat ->projednat, artikl -> výrobek, zboží, pojďte si dál -> pojďte dál apod. Je mi jasné, že tohle prznění vzniká hlavně na manažerské úrovni (vlastně bych měl použít úrovni vedoucích, ale manažer už mi přijde rozumně zdomácnělé), ale to neznamená, že by tak měli hovořit např. mluvčí nebo psát noviny.

  22. Já jsem alergická na slovo “samozdřejmě” :-) a na záměnu předložek “s” a “z”. A “my” – “mi”, jako my všichni. Dokonce se lidi i hádajít, že “mi” všichni je správně. :-)

  23. osobně zbožňuji dvojí stupňování přídavných jmen. “Situace je více složitější” nebo “čím dál více napjatější” a podobně. Zvěrstvo, používané naprosto běžně v médiích – která – alespoň pokud jde o veřejnoprávní zpravodajství – bych rád považoval za výkladní skříň spisovného jazyka.
    Další jev, který miluji je chybné používání cizích slov. A nejraději to mám v situaci, kdy napříč veřejným prostorem zní stejná chyba. Příkladně by mě zajímalo, kdo je původcem nesmyslného používání slova “inherence”, které podle slovníku cizích slov znamená “vnitřní příslušnost, sounáležitost, neoddělitelnost”, v překladu z angličtiny “inherit” znamená “dědictví”.
    V českém newspeaku posledních měsíců je běžně používáno ve spojeních jako “nepřípustná inherence do nezávislosti soudů” a podobně. Tedy ve významu “vměšování”. Druh nesmyslu, za který bych fyzicky trestal.

      • Spíše bych řekl, že došlo k záměně se slovem ingerence, které je odborným právním termínem pro zasahování, nebo ovlivňování.

        • a tady bude pomyslné BINGO. Takže soudruzi, používající ten výraz blbě, jsou skutečně pouze a jen velicí suteréni, kteří, přestože se nezřídka ohánějí tituly (např. PHDr. JX Doležal), se řadí po bok ostatním hlupákům, kteří používají výrazy, které neznají. A to pohříchu tam, kde je český výraz výstižný a po ruce. No, měl by si pan JXD, Lessy a jim podobní uvědomit, že užívání cizích termitů sebou nese určité rizoto. U Lessyho je to ještě o něco legračnější, neb vtip o heligónu, suterénu, termitech a rizotu je o policajtovi :-)))

    • Inherence – anglické přídavné jméno je inherent s významem “neoddělitelný, příslušející, sounáležitý”, tudíž něco, co je v něčem/s něčím neoddělitelně spjato. Odvozeno od slovesa inhere, ne inherit.

    • Ano, také mi prznění stupňování pije krev. A je, což nechápu, i dosti nakažlivé. Někdy lze vystopovat i původce nákazy. Například u fotbalových přenosů byl hlavním nositelem nákazy spolukomentátor Táborský.

  24. Přidala bych časté chybné psaní “jsi se” místo správného “ses”.
    “Jak jsi se dostal…?” místo správného “Jak ses dostal?” atd.

    To že je “by jsme” špatně, je celkem známé, tohle je taky nešvar. A moc se o něm neví…

  25. Já mám tiky, když slyším červené jablka, pokrčené kolena, časové pásma apod. A mezi další zabijáky bych uvedla obouch, obouma dvouma, oslovení pane Novák, nakrmím králíci, nalila jsem tam pět konvích vody, je tam hodně nádobího, deset nových staveních, ale za to o nových stavení, schrnout poznatky, čarodejnice a zrdcadlo.

    • No, zrovna to, co popisujete, jsou nářečné tvary (nepočítám-li poslední řádek), takže v hovorové mluvě jsou přijatelné.

  26. Párkrát jsem od svých kamarádu zaslechl spojení typu: to je karlovo motorka, podej mi michalovo čaj, přijeli jsme tátovo karavanem atd.

    Hodně lidí také oznamuje, že přijde dýl. Chápu, že když někdo někam půjde dýl, než očekával, přijde později, ale přijít dýl se mu asi jen tak nepovede;)

    • Ano, Karlovo motorka je bohužel patvar velice rozšířený. Moje hitparáda hrůz : díky nehodě zemřel, řádově 56 korun, hoďka, dovča, narozky, ahojky, čauky, pucle, puclíky a nesmím zapomenout na JAKOBY, někteří dokáží umístit 3x jakoby v jedné větě.

    • … a jiné příklady užití přivlastňovacího adjektiva v neměnném tvaru sg. neutra nám sice mohou rvát uši, ale mají oporu v nářečích jihočeských – téměř všichni Jihočeši, jež znám, přivlastňují tímto způsobem.

  27. A co třeba nade vší pochybnost? Taky jsem narazila na záměnu “obětí” a “objetí”. A velice mě vytáčí obrat “diskutovat něco”, zřejmě převzatý z angličtiny.

    • A co takhle již vžité zmínit něco… taky asi vliv angličtiny, já to vždy používala pouze jako zmínit se o něčem… nebo se mýlím?

  28. Pokračujte prosím v tomto duchu, a doplňte výrazy z diskuze. Je opravdu dlouhá a špatně se v ní orientuje a hledá pravda. Děkuji a těším se na pokračování.
    Čtenář Famel. Díky :)

  29. Co mě vytáčí je, že čím dál více lidí používá místo slova pozdě slovo dýl. Jde o hovorový výraz, nicméně spojení typu přijdu dýl namísto přijdu později mi trhá uši. Spisovná verze přijdu déle mi připadá taktéž nesmyslná.

  30. Opravdu jsou tato nejčastější? Celá řada lidí si plete slovo standard/standarta (a chybně píše např. standartní apod.). Dost často se to plete s vlajkou prezidenta. Myslím, že to je častějí chyba než “flotila”…

  31. Hezký článek. Pokračujte.
    Já bych vždy vybuchl, když slyším slovo hranolka. To je opravdu děs a řekl bych, že to používá 90 % národa.

    • To mě taky štve. Myslím, že původně bylo na jídelních lístcích S HRANOLKAMA a pak se autoři rozhodli výraz změnit ve spisovný. Takže teď si užíváme formu s hranolkami, ale i porci hranolek.

  32. Krásný nesmysl je také výraz “deset procentních bodů” kde se vzaly, tu se vzaly, cca před dvěma – třemi lety se “procentní body” objevily a prostřednictvím médií jsou stále tu. Bohužel. Dokonce jsem někde slyšel nějakého mudrlanta prohlašovat, že procentní bod a procento není totéž. Rozdíl jsem ovšem podle způsobu použití nezaznamenal. Podle mého jde pouze o další umělohmotný hnus.

  33. Jen taková drobnost k té flotile: pokud vím, úzus používání je takový, že se rozlišuje mezi flotilou ve smyslu označení vojenské jednotky a flotilou v ostatních významech. Čili významově správná je jak flotila torpédoborců tak flotila transatlantických parníků. Naopak flota torpédoborců ani transatlantiků správná není. Je ovšem možná kombinovaná flota transatlantiků a torpédoborců – ovšem to už jsme zas u konvoje :-)

  34. Z pohledu lingvistů je tomu tak, že každý rodilý mluvčí je oprávněn vytvářet neologismy a upravovat tvary. Pravidla českého pravopisu jsou živou věcí, ve které dochází každým rokem k množství změn. Proto některá slova, ač nám mohou trhat uši, můžou být časem akceptována jako správná právě na základě vysokého počtu uživatelů.

  35. no a neni to vse uplne fuck, kdyz tomu stejne vsichni rozumi o cem se pise? Kdo se chce obtezovat s uzasnou a bezchybnou gramatikou, at si to uzije, kdo nechce nebo to nenachazi nikterak okouzlujici, proc by mel? :-)

    • Možná to někomu, kdo gramatiku neovládá, uniká, ale špatně zvolené slovo či špatně umístěná čárka mnohdy dokáže změnit význam věty. Pak si nemůžete být jistý, zda opravdu správně rozumíte tomu, co bylo napsáno, případně zda jste napsal opravdu to, co jste zamýšlel.

      • Popravit ne, osvobodit!
        Popravit, ne osvobodit!

        Zde, myslím, byste určitě chtěli, aby byla čárka umístěna správně…

    • Neznalost pravopisu a neschopnost vyjádřit se kultivovaně, to člověka společensky snižuje.V češtině pro to máme stále málo vyvinutý cit, ale, myslím, že se to opravdu lepší. Od politiků už slyšíme lepší vyjadřování než dříve a pokud ne, jsou nám k smíchu.
      Angličtina, která se vyvíjela plynule a bezproblémově, je na to velmi citlivá.Člověk v určitém postavení musí prokázat nejen znalost pravopisu a gramatiky, ale musí umět jazyk také správně používat, chce-li se zařadit do určité společenské vrstvy.
      U nás to souvisí s tím, že slibný vývoj češtiny byl v historii násilně přerušen , jazyk se vlastně dost dlouho vůbec nevyvíjel, a teprve v době národního obrození se naši vlastenci pokusili navázat na dobu veleslavínskou.t. Takže máme hodně starobylý , ale krásný jazyk.

  36. krásně shrnuto, flota mi ale asi stejně zůstane flotilou. Osobně miluji pojem datum, neznám slovo s vyšším počtem chybně používaných tvarů. Není to tak kruté jako pohled na by jsme, ale těch možností… :)

  37. Miluji chytrolíny a samozvané jazykové puristy… Proč se nesmíříte s tím, že se čeština vyvíjí? Dokáže s tím žít ředitel Ústavu, tak proč ne vy? Češtinu mám vystudovanou a miluji ji, ale poukazovat na chyby, které už ověříte max v etymologickém slovníku (viz flotila) a které jsme dávno přijali do úza i normy, to mi připadá vcelku zbytečné… Ono i to “by jsme” má svou logiku, nedivím se, že ho lidé používají. Otevřete trochu oči a nesuďte tak přísně..

  38. toho či onoho jazykového jevu může být jeho shoda s tím, co si myslí ÚJČ, já bych se přikláněl k volnějšímu pojetí a sice: pronesené slovo, souvětí je správné tehdy, pokud mu rozumějí ostatní mluvčí téhož jazykového prostředí. Porozumění je smyslem a cílem jazykového projevu. Další otázkou je grafický záznam mluveného projevu, tedy gramatika, ta už s jazykem podle mně až tak moc nesouvisí a dá se definovat jakkoliv smysluplně, vlastně je to obdoba notového zápisu používaného v hudbě. A propos, Angličané žádný ÚJA nemají a taky žijou, teda žijó vlastně živijó!! :-)
    )

  39. Mne rozčiluje, když si někdo myslí, že spytř je ženského rodu. Odjakživa je to „ten“ spytř. Kupříkladu: „Dnešní spytř byl velice povedený, miláčku!“, „Zítra budu moci přijít až po spytři.“ Naštěstí s i/y ve slově „spytř“ či „spytřit“ už dnes většinou nikdo chybu nedělá. Spytř jedině a vždy s tvrdým. To se dá velice snadno zapamatovat.

  40. Sloveso exekvovat neexistuje (exekuovat taky ne), před apod. se nepíše čárka a flotila se v češtině používá pro jakoukoli skupinu lodí. Slovo přejaté, které přejmutím svůj význam pozměnilo, není žádná výjimka (nastudujte si “false friends”); třeba například skříň znamená něco jiného než screen a kontrola něco jiného než control.

    Když už grammar Nazi, pak to dělat pořádně.

  41. Nevím, jestli se s tím někdo někdy setkal, ale musím se o to podělit, protože je to něco, co mi skutečně rve uši. Jeden můj vyučující permanentně na seminářích používal slovo “respektive” tím způsobem, že ho vyslovoval “respektyvje”. Jak se Vám to líbí?

  42. Dobrý den, díky za osvěžení znalostí. Původ některých uvedených slov mi nebyl znám, takže jsem si i doplnila vědomosti.

    Když už se takto češtinou zabýváme – nebylo by od věci poučit český národ o slovu movitý. Jeho používání mě vždy totálně rozhodí, zvláště když se používá v souvislosti vyjádření bohatství (množství majetku, či jak to vyjádřit).

  43. Děkuji za hezký a poučný článek.

    Přidám také malou zajímavost ze života. Už se mi párkrát na úřadě stalo, že po mě chtěli iniciály místo nacionále. A vůbec nechápali mojí odpověď.

    A také si myslím, že výslovnost některých slov je dána krajem. Já jsem vyrůstala v Praze a tady byl vždy Bráník a opravdu si nemohu zvyknout na pivo Braník.

    A co všechno vymyslí děti? Můj spolužák před mnoha lety vymyslel: blicí zájmena = zvratná zájmena a u silnice = uvozovky.

  44. Flotila nerovná se loďstvo, neboť loďstvo je skupina několika flotil. Flotila je potom označení lodí určených k jednomu přesnému účelu, válečná, protiletadlová, přepravní… A to je asi jediné co bych k tomu řekla

  45. “By jste” – tento tvar je opravdu nespisovný, osobně jsem na něj alergický a považuju to za hnus, ale…
    Je to asi rok, co jsem poslouchal pořad k novému vydání pravidel českého pravopisu. Byl to zajímavý pořad s nějakým člověkem z Ústavu pro jazyk český, byla tam řeč mimo jiné o tom, kdy se jaké slovo nebo slovní tvar dostane do spisovné češtiny. A ten pán říkal, že zrovna tvary “by jste”, “by jsme”, atd… se už brzy asi do spisovné češtiny dostanou, protože už je jazyk přijal. Byť je mnozí považují za nesprávné, jazyk už se změnil natolik, že je nutné tyto tvary akceptovat.

  46. Dobře jsem se u diskuse pobavil. Přidám slovo reklamovat. Všeobecně asi lidi ví, že to znamená “uplatnit reklamaci”, ale spousta jich to používá ve smyslu “zveřejnit reklamu”. Asi nemohou přijít na to správné slovo. :-)

  47. Movitý ve smyslu “zámožný, mohovitý” (tedy bohatý, majetný) uvádí jako druhou významovou alternativu Slovník spisovného jazyka českého (2. nezměněné vydání. Praha: Academia, 1989), byť s označením řídký.
    Je to tedy rovněž správné použití výrazu movitý – vedle významu “takový, kt. může být přemísťován; mobilní (op. nemovitý).

  48. Škoda, že autor nevlastní publikaci o novotvarech schválenou Ústavem pro jazyk český AV ČR, tam by se dozvěděl, že některé věci zde uvedené jsou “bohužel” již v našem jazyce “správné a schválené”.

  49. Je smutné, ba tragikomické, že někteří lidé bojují proti pravopisným nešvarům, ale sami páchají těžké zločiny například v oblasti syntaxe. “Pojďme si projít pár chyb, které jsou nejčastější,…” – toto je čítankový příklad nepravé věty vedlejší. Správně je: “Pojďme si projít pár nejčastějších chyb…” (O významové nezdařilosti onoho souvětí se zde někdo už zmiňoval, takže nebudu nosit dříví do lesa.)
    Neredukujme prosím kulturu řeči na pravopisnou správnost.

Napsat komentář k patvar Zrušit

Current ye@r *