Nedávno jsme se podívali na to, jaké dělají lidi nejčastěji chyby v anglické výslovnosti. Dnes se zase podíváme na gramatiku. Chyby totiž dělá každý a není vůbec od věci se jich zbavit. Aspoň některých.
1. Nesprávné užívání whom
Who, he, she, it, we, a they jsou zájmena, která se váží k prvnímu pádu a ve větě tedy k podmětu. Vedle toho him, her, it, us, them a whom se váží k předmětu ve větě. A na základě toho se určuje, kdy se používá jaký tvar. I pro who a whom.
Můžete si zapamatovat malou pomůcku:
Pár příkladů:
- Who is there? He is there.
- I saw her yesterday. Whom did you see?
2. Who, which a that
Who resp. whom používáme, pokud mluvíme o osobách. Oproti tomu which bychom měli používat, když hovoříme o věcech nebo zvířatech. No a that můžeme použít v obou případech. Říkáte si, že budete používat jen that a máte vyhráno? Ne tak docela. Musíte si dát pozor ještě na jednu věc. Před that se nikdy nepíše čárka, zatímco před which a who někdy ano.
Pokud věta vedlejší přidává doplňující informace o podmětu, pak před a za ni dáváme čárku. Pokud pomáhá identifikovat podmět, čárku nepíšeme.
Pár příkladů:
- John, who was here yesterday, won’t be back tomorrow.
- The boy who was here yesterday is my cousin.
- Maddy, which is my Mom’s cat, is not allowed on the couch.
- The cat which sat on the couch is a Persian.
- The house that stands on a mountain is unique.
3. May nebo might, to není jedno
Myslíte, že jsou si tato modální slovesa rovnocenná? Ne tak docela. Každé z nich vyjadřuje jiný stupeň pravděpodobnosti. Asi jako české může a mohlo by. Cítíte ten rozdíl? A víte, které anglické je ekvivalentem kterého českého slovesa? May tentokrát neznamená květen, ale vyjadřuje větší pravděpodobnost uskutečnění děje. Tedy může. Naopak might vyjadřuje možnost, která je méně pravděpodobná, příp. je nějak podmíněna. Tedy mohlo by.
Například:
- You may get hurt if you enter a lion’s cage in a zoo. – To je docela pravděpodobné, ne?
- You might get there tomorrow if you manage to catch the bus tonight. – Tady už je potřeba splnit nějakou podmínku, což nebude jen tak.
4. Lay či lie
Nejhorší na této dvojici zaměňovaných slov je, že i když zrovna myslíte správné, tak ho prostě špatně vyslovíte. A všechny naučené poučky jsou k ničemu. Takže si zapamatujte, že lie znamená ležet, zatímco lay položit.
Důkaz místo slibů:
- “Lay down your weapon,” the police officer shouted.
- The man laid down his gun and then the police arrested him.
- “You should lie down on the bed,” his mother advised.
- He lay on the bed until noon.
5. Its a it’s
Tohle je ovšem klasika. Přitom je to v podstatě jednoduché jako facka. Its je přivlastňovací zájmeno středního rodu. Odvozené od it. Zatímco it’s je stažený tvar it is. Tedy to je.
Příklady na závěr:
- It’s sunny outside.
- The cat licked its paws.
A to je pro dnešek vše. Nedělám si však iluze, že víc chyb neděláte. Napište nám do komentářů, co vás nejvíce trápí. A pokud by to bylo tak dlouhé, že se vám to nechce ani psát, tak si rovnou najděte jazykový kurz na webu FairList.cz. A neodmlouvat!
Photo Credit: msmail via Compfight cc | Source: Saundz.com
