Stránka nenalezena
We're sorry, but the page you are looking for doesn't exist.
Můžeš jít na Úvodní stránka

Nejnovější příspěvky

5 820

V dnešní globalizované ekonomice je schopnost komunikovat anglicky nezbytná pro úspěch podnikání. Pro firmy je proto důležité, aby jejich zaměstnanci měli dostatečné jazykové schopnosti. Firemní kurzy angličtiny jsou jednou z možností, jak tyto schopnosti zlepšit. V následujícím článku si proto přiblížíme, jaké jsou hlavní výhody a typy firemních kurzů angličtiny, jaké metody výuky se používají a jak se kurzy hodnotí.

Výhody firemních kurzů angličtiny

Firemní kurzy angličtiny nabízejí řadu výhod pro zaměstnance i pro samotnou firmu. Zlepšení komunikace angličtinou umožní lepší spolupráci s mezinárodními partnery a zákazníky, snížení nákladů na překlady a zvýšení produktivity zaměstnanců. Dále mohou firemní kurzy angličtiny pomoci s rozvojem kariéry, protože schopnost anglicky komunikovat může být klíčovým faktorem pro postup v práci.

Typy kurzů

Existuje řada různých typů firemních kurzů angličtiny. Můžeme je rozdělit do dvou kategorií: individuální a skupinové kurzy. Individuální kurzy jsou vhodné pro zaměstnance, kteří potřebují intenzivnější a personalizovanou výuku. Skupinové kurzy jsou vhodné pro firmy, které chtějí zlepšit jazykové schopnosti celého týmu. Kromě toho jsou k dispozici intenzivní kurzy, které se soustředí na rychlé zlepšení jazykových schopností a on-line kurzy, které umožňují zaměstnancům učit se anglicky vlastním tempem.

Metody výuky

Metodologie výuky se liší v závislosti na konkrétním kurzu. Firemní kurzy angličtiny mohou zahrnovat konverzaci, poslech, gramatiku a psaní. Výuka se často zaměřuje na praktické situace, jako jsou telefonní hovory, e-maily a prezentace. Vyučující mohou používat různé technologie, jako jsou interaktivní tabule, audio a video nahrávky a online materiály.

Další metodou výuky angličtiny může být použití herních prvků, jako jsou hry, kvízy a soutěže. Tyto prvky pomáhají udržet pozornost studentů a zároveň zlepšují jejich schopnost učit se nová slova a fráze. Některé firmy také nabízejí kurz zaměřený na obchodní angličtinu, což může pomoci zaměstnancům zlepšit jejich schopnosti komunikovat v obchodním prostředí.

Hodnocení kurzů angličtiny

Hodnocení kurzů angličtiny v rámci firem může být prováděno pomocí různých metod. Tyto metody mohou zahrnovat pravidelné testování, hodnocení pokroku studentů, zpětnou vazbu od zaměstnanců a hodnocení výsledků v praxi, například při komunikaci s anglicky mluvícími partnery.

Závěr

Kurzy angličtiny nabízejí mnoho výhod pro firmy a zaměstnance. Pro firmy mohou snížit náklady na překlady a komunikaci s anglicky mluvícími partnery, zlepšit produktivitu zaměstnanců a zlepšit obraz firmy. Pro zaměstnance mohou kurzy angličtiny zlepšit jejich schopnosti komunikovat v angličtině a zvýšit jejich profesní kvalifikaci a možnosti postupu v kariéře.

Některé příklady firem, které nabízejí firemní kurzy angličtiny, jsou například jazykové školy, jako je Berlitz nebo Wall Street English, a také vzdělávací agentury, jako je EF Education First. Tyto společnosti nabízejí širokou škálu kurzů angličtiny, včetně individuálních a skupinových kurzů, intenzivních kurzů a on-line kurzů.

V závěru lze shrnout, že firemní kurzy angličtiny jsou důležitou součástí profesního vzdělávání a mohou přinést mnoho výhod pro firmy i zaměstnance. Je důležité, aby firmy investovaly do vzdělávání svých zaměstnanců a nabízely jim možnosti zlepšovat své schopnosti v oblasti angličtiny, aby mohly lépe komunikovat v mezinárodním prostředí a zlepšit svou konkurenceschopnost na trhu.

8 3113

Co jsou vlastně ty podcasty? Obecně se jedná o zvukové záznamy, které jsou zpravidla zdarma dostupné na internetu pro online poslech nebo s možností stažení. Člověk je tak může poslouchat kdykoli, při jakékoli vhodné příležitosti nebo volné chvilce. Lidé tak jimi vyplňují čekání na zastávkách, pouštějí si je při jízdě v autě nebo jako večerníček před spaním. Nabídka je opravdu široká, od rozhlasových pořadů, přes zprávy o aktuálním dění až po různé tematické audioblogy s cílem sdílet autorovy názory, vzdělávat nebo jen pobavit.

Specifickou oblastí, kde lze podcasty využít, je učení cizích jazyků. Poslech vybraného jazyka snad v jakékoliv formě může obohatit nejen jeho aktivní studenty, ale také ty, kdo by si chtěli již dříve ovládnutý jazyk osvěžit nebo jen udržovat svoji znalost bez vynaložení většího úsilí na „skutečné“ studium.

Pokud si myslíte, že vaše jazyková úroveň je na využití tohoto kanálu příliš nízká, vězte, že existuje množství jednoduchých, ještě jednodušších a úplně nejvíc nejjednodušších nahrávek, které vznikly speciálně pro posluchače – začátečníky. Můžete zvolit například velmi krátké – sotva pár minut trvající nahrávky na různá všeobecná témata, pohádky pro děti, pomalu čtené zprávy se zjednodušenou slovní zásobou nebo variantu podcastu, u kterého je k dispozici kompletní přepis mluveného textu.

Pro zkušené angličtináře, němčináře, francouzštináře a tak dále a tak dále, se potom otevírá celá paleta podcastů určených pro vyšší jazykové úrovně nebo pro „domácí publikum“ (rozuměj rodilé mluvčí). Vzhledem k tomu, že této formy využívají nejen rádia, televize a obdobní „profesionální“ autoři, ale také zástup bloggerů, kteří prostě raději o věcech mluví než píšou, můžete si vybírat z nespočtu témat od těch obecných až po úzce zaměřené nahrávky určené malým zájmovým skupinám a nadšencům (ti nejnadšenější jsou pak zpravidla zároveň autory těchto pořadů).

Pokud vás nebaví zpravodajství, rozhovory ani specializované audioblogy, můžete sáhnout také po audioknihách v cizích jazycích. Jestli si věříte, zvolte dílo či žánr dle své libovůle, jinak můžeme doporučit také zjednodušené audioknihy (fungují na obdobném principu jako jejich tištěné protějšky na více jazykových úrovních apod.), ovšem v tomto případě se jedná většinou o placené nahrávky.

V každém případě stojí za to cizojazyčné podcasty vyzkoušet.  Jako doplněk ke studiu cizí řeči jsou ideální už proto, že máte k dispozici bohatý výběr témat a celkově si můžete nadesignovat poslech podle vašich potřeb a preferencí. Vaše schopnost porozumět mluvenému slovu díky tomu vzroste, naučíte se nějaká nová slovíčka, slovní obraty a fráze, naposloucháte si přízvuk rodilých mluvčích a ještě se něco zajímavého dozvíte. Tak proč to nezkusit? Co třeba italské či francouzské podcasty?  Přejeme příjemný poslech!

Moderní doba vyžaduje moderní řešení, a to i v oblasti vzdělávání. E-learning je právě takovým moderním řešením, obzvlášť ve výuce jazyků. O čem to vlastně mluvíme? Pokrokoví lektoři nebo jazykové školy dnes nabízí svým studentům možnost absolvovat jazykové kurzy z pohodlí domova. Stačí jim k tomu počítač, případně dostatečně chytrý telefon a připojení k internetu. Studenti pak zpravidla získají nejen možnost zúčastnit se svých lekcí v přímém přenosu, ale často se tak pohodlně dostanou i k řadě doplňkových učebních materiálů a pomůcek. E-learning totiž zahrnuje nejrůznější webináře, videa, zvukové nahrávky, interaktivní nástroje pro výuku gramatiky, chatovací okna pro diskuzi s lektorem či ostatními žáky, online jazykové testy s automatickým vyhodnocením a mnohé další.

Pokud je vše domyšleno a správně nastaveno, a vyučující pracuje ve shodě s technikou, skýtá e-learning bohaté možnosti pro studenty cizích jazyků. Níže se pokusíme nastínit ty největší výhody, které jim (tedy vám) přináší:

  1. Studium z pohodlí domova je pro většinu z nás jednoznačné plus. Nemusíme opouštět dům, když venku prší, nemusíme si převlékat tepláky za společensky přijatelnější oděv, kdykoli si můžeme uvařit čaj nebo kávu, ani jídlem nebudeme nikoho rušit. Navíc se vyhneme nutnosti absolvovat cestu autem či MHD a (kromě jiných nepříjemností, které se s tím pojí, a které si každý dokáže představit sám) zpravidla tak máme větší šanci lekci stihnout, i když nestíháme. Stačí jen zapnout počítač.

  2. Všichni studenti dobře vidí na tabuli. A nejen to. Taky dobře slyší lektora, nezapomenou nebo rovnou neztratí učební materiály (většinou zasílané v pdf apod.) a ti stydlivější se nemusí bát pokládat doplňující otázky nebo odpovídat na dotazy plnit úkoly zadané učitelem. Takže e-learning = ideální studijní nástroj pro zaryté introverty.

  3. E-learning je flexibilní. Pokud student z nějakého důvodu zmešká lekci, může si ji pustit později ze záznamu. Totéž platí i v případě, že třeba jen přeslechne nějaký detail nebo neporozumí nějaké látce, protože byla probrána příliš rychle. Kdykoli se k tomu může vrátit a znovu si výklad problematické látky poslechnout. Klidně stokrát a klidně hooodně nahlas, když mu to pomůže.

  4. Internet má dnes doma opravdu skoro každý. Každý ale naopak nemá ve své obci nebo blízkém okolí kvalitní jazykovou školu. E-learning je tedy pro mnohé nová alternativa k učebnicím pro samouky, které byly dřív v menších obcích jedinou možností studia cizích jazyků. Nemluvě o šíři nabídky vyučovaných jazyků! Nebo konverzace s rodilým mluvčím z kteréhokoli koutu světa! V tomto případě internet otevírá skutečně nespočet dveří k jazykovému vzdělávání.

  5. E-learning je atraktivní. Počítač se pro mladou generaci stává skoro další končetinou, samozřejmostí a užitečným nástrojem, který (alespoň čistě uživatelsky) dokonale ovládá. Interaktivní kurzy, online testy, grafické nástroje a zábavná videa (a další a další věci, které vás, nebo spíš lektory ještě napadnou) pomáhají udržet pozornost a zájem studentů a spolu s praktičností a pohodlností tohoto způsobu studia zajišťují dosažení vynikajících výsledků (anebo u některých alespoň vynikající docházky).

Je to moderní trend a je skvělý. Přesto pravděpodobně v dohledné době jazykové kurzy s osobní účastí nenahradí. Někoho naopak víc motivuje studium ve skupině a setkání s lektorem tváří v tvář. Volba způsobu výuky cizího jazyka je na každém a je úžasné, jak široké možnosti dnes máme.

Ještě jeden bonbonek na závěr. Studium pomocí e-learningu je kromě výše zmíněných předností také ekologické. The Open University UK vyzkoumala, že online kurzy mohou pomoci ušetřit přibližně 90 % energie a 85 % emisí CO2 oproti tradičním docházkovým kurzům. Takže e-learning a online výuka jazyků rovněž pomáhají zachránit naši planetu, to jste asi nečekali, viďte?

3 3745

Všichni asi tušíme, že na trhu práce dnes prorazíme lépe a radostněji, když budeme ovládat jeden nebo více cizích jazyků. Kromě toho díky nim můžeme snáz vycestovat do zahraničí a lépe porozumět cizím kulturám. Atd., atp.

Jak jsou na tom Češi?

Jak se nám ale skutečně daří na jazykovém poli jako národu? V České republice neumí žádný cizí jazyk 21 % obyvatel ve věku 18 – 69 let (všechna následující data platí pro tutéž věkovou skupinu). 23 % obyvatel ovládá alespoň jeden cizí jazyk na minimální úrovni (A1), 25 % na základní úrovni (A2), 21 % na středně pokročilé úrovni (B1 – B2) a 10 % na velmi pokročilé úrovni (C1 – C2). Čísla platná pro skupinu mužů a žen se přitom liší řádově pouze o jednotky procentních bodů. Daleko větší roli hraje věk: podle očekávání platí, že čím nižší věk, tím lepší jazykové schopnosti. A zcela nepřekvapivě lepší jazykové vybavenosti odpovídá vyšší dosažené vzdělání. A nyní, abychom si ověřili, že od úrovně znalostí cizích jazyků se také odvíjí úspěch na trhu práce, potvrzujeme (tedy Český statistický úřad potvrzuje), že lepší jazyková vybavenost = vyšší příjem.

Srovnání se světem

Možná vás teď napadá otázka, jak si stojíme v porovnání s ostatními státy EU. Pojďme se na to podívat. Průměr EU pro „žádný cizí jazyk“ je zhruba 35 %, přičemž nejhorší čísla v této kategorii má Velká Británie (cca 65 %), následuje Rumunsko a Maďarsko. Na opačném konci spektra se nachází Švédsko (cca 3,4 %), Dánsko a Lotyšsko.

V kategorii počtu obyvatel ovládající 1 cizí jazyk už si stojíme o něco hůř. Průměr EU je cca 35 %, Česká republika má cca 44 %, podobně jako třeba Chorvatsko nebo Polsko. Nejmenší podíl počtu obyvatel vybavených jedním cizím jazykem mají Finsko a Lucembursko (cca 15 %), největší naopak Kypr (cca 62 %), následovaný Rakouskem a Řeckem. Nenechte se však mýlit, nejedná se totiž o stejný ukazatel, jako v případě detailního rozboru situace v ČR – znalost alespoň jednoho cizího jazyka, nýbrž o znalost právě jednoho cizího jazyka. Ještě máme v zásobě údaje týkající se znalosti dvou a také tří cizích jazyků. Zatímco některé země teď začnou spíše brzdit, jiné se akorát chystají rozjet.

Průměr EU pro znalost 2 cizích jazyků je cca 21 %, ČR má cca 26 %. Nejvyšších čísel zde dosahuje Lotyšsko (cca 49 %), následuje ho Malta a Dánsko. Nejmenší počet obyvatel hovořících dvěma jazyky má opět trojice států Velká Británie, Rumunsko a Maďarsko (kolem 10 %).

Třemi a vice cizími jazyky v EU hovoří průměrně 8 % lidí, v ČR je to cca 7 %. V této kategorii exceluje opět Lucembursko (cca 51 %), za kterým následuje Finsko a Slovinsko. Nejnižší čísla mají Rumunsko, Polsko a Maďarsko (méně než 3 %).

Níže ještě pro ilustraci přikládáme graf „Podíl jednotlivců v zemích EU, kteří mluví nejméně 2 cizími jazyky podle pohlaví“, který pěkně ilustruje čísla, která jsme uvedli před chvílí (zdroj ČSÚ).

A teď se podívejme na to, jak to v současné době vypadá se studiem cizích jazyků v EU a s jeho výsledky. Na druhém stupni základních škol všech zemí EU je nejoblíbenějším cizím jazykem angličtina (učí se ji téměř 98 % žáků). Následuje francouzština (33 %), němčina (23 %) a španělština (17 %). Jedná se ale o průměr zemí EU, mezi jednotlivými státy se však čísla už více liší. V ČR se na druhém místě nachází němčina (48 %) a na třetím ruština (14 %). Francouzština a španělština se na našich základních školách objevuje zřídka (2 – 3 %).

EU podporuje jazykové vzdělávání (to ostatně dokládá i obsáhlým dokumentem „Společný evropský referenční rámec pro jazyky“, o kterém si můžete přečíst v jednom z našich dřívějších článků), i když učební systém a hodinová dotace výuky cizích jazyků se mezi jednotlivými zeměmi zatím značně rozchází. Přesto je zřejmé, že EU stojí o kvalitně jazykově vybavené lidi. Jak by taky ne, když v EU už dnes funguje 24 úředních jazyků (včetně češtiny). V institucích EU je zaměstnáno na trvalý úvazek kolem 5 100 překladatelů a tlumočníků, z toho více než 200 Čechů. V celé EU pak pracuje asi 180 000 překladatelů a tlumočníků.

Tak co, překvapila vás tato čísla, pozitivně nebo negativně? A vy sami aktivně pracujete na zlepšení postavení ČR?

3 4295

Už více než 15 let existují oficiální označení jazykových úrovní A1 – C2. Pro potřeby zemí EU je definuje Společný evropský referenční rámec (SERR), o kterém jsme už dřív psali. Jejich účelem je popsat úrovně ovládání jazyka vyžadované současnými standardy, testy a zkouškami, aby se usnadnilo srovnávání odlišných systémů výuky a způsobů hodnocení mezi členskými státy. Jinak řečeno jde o jednotné nastavení, popis a pojmenování stupňů znalostí jazyků tak, aby bylo pro všechny srozumitelné a univerzální napříč celou EU.

SERR rozlišuje tři základní úrovně následovně:

A – uživatel základů jazyka,

B – samostatný uživatel,

C – zkušený uživatel.

Každá z těchto úrovní se pak dále dělí na dva stupně, označené čísly 1 a 2.

Níže uvádíme obecný popis jednotlivých úrovní v podobě, jak je uvádí SERR, tedy „Co student dokáže“:

A1

Rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí pomoci.

A2

Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.

B1

Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.

B2

Dokáže porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat včetně odborně zaměřených diskusí ve svém oboru. Dokáže se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími, aniž by to představovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoliv účastníka interakce. Umí napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysvětlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod různých možností.

C1

Rozumí širokému rejstříku náročných a dlouhých textů a rozpozná implicitní významy textů. Umí se plynule a pohotově vyjadřovat bez zjevného hledání výrazů. Umí jazyka užívat pružně a efektivně pro společenské, akademické a profesní účely. Umí vytvořit srozumitelné, dobře uspořádané, podrobné texty na složitá témata, čímž prokazuje ovládnutí kompozičních útvarů, spojovacích výrazů a prostředků koheze.

C2

Snadno rozumí téměř všemu, co si vyslechne nebo přečte. Dokáže shrnout informace z různých mluvených a psaných zdrojů, a přitom dokáže přednést polemiku a vysvětlení v logicky uspořádané podobě. Dokáže se spontánně, velmi plynule a přesně vyjadřovat a rozlišovat jemné významové odstíny dokonce i ve složitějších situacích.

 

SERR je však dokument obsáhlý a propracovaný do daleko titěrnějších detailů, než by se z těchto (relativně) krátkých popisů mohlo zdát. Navíc tam najdete také instrukce k sebehodnocení v rámci jednotlivých úrovní, a to v oblasti psaní, mluvení a porozumění psanému textu i poslechu. Dále jsou zde uvedeny i kvalitativní aspekty užívání mluveného jazyka, které se očekávají u různých úrovní, jako je rozsah, správnost, plynulost, schopnost interakce a koherence promluvy. A stále ještě nekončíme! Dokument se zabývá i obecnými schopnostmi uživatele jazyka, jako jsou všeobecné znalosti jazyka, sociokulturní znalosti, rozsah slovní zásoby, ovládání zvukové stránky jazyka, adekvátnost promluvy z hlediska sociolingvistiky či přizpůsobivost při vyjadřování myšlenek v různých situacích.

A k čemu je to všechno dobré? Pro začátek můžete zjistit, jakou úrovní znalostí jazyka disponujete (nejjednodušší je udělat si nějaký rozřazovací test na internetu, a máte to bez práce s pročítáním těch výše uvedených „krátkých“ popisů). To se může hodit třeba, když píšete životopis nebo když chcete svou znalost dále rozvíjet a můžete tak zvolit odpovídající jazykový kurz či učebnici. Pokud byste se tím chtěli hlouběji zabývat, dozvíte se také, jaké konkrétní dovednosti byste na té které úrovni měli ovládat, jaké úlohy jsou pro vás vhodné nebo co můžete čekat od následujícího stupně při jeho studiu (případně třeba co očekává například váš potenciální nový zaměstnavatel od vás, když požaduje například úroveň C1). A to se asi hodí vědět, ne?

 

Co vy na to? Jak jste kdy využili jazykové úrovně podle SERR?

4 2273

Co to ten složitý a obtížně zapamatovatelný název znamená? Než odpovíme, upřesníme ještě, že celý název správně zní Společný evropský referenční rámec: učení, vyučování, hodnocení (případně také ve variantě Společný evropský referenční rámec pro jazyky: Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme podle kompletního překladu publikovaného Univerzitou Palackého v Olomouci). My si nadále vystačíme se zkratkou SERR.

A teď už k věci. SERR je obsáhlý dokument vyvinutý Radou Evropy (konkrétně Radou pro kulturní spolupráci, jejím Výborem pro vzdělání a Sekcí moderních jazyků) ve spolupráci s řadou evropských lingvistů a lingvodidaktiků. Jedná se tedy o rozsáhlý, ale zároveň nanejvýš detailní a odborný text, sepsaný pro potřeby jazykového vzdělávání v členských státech EU a s cílem „Dosáhnout větší jednoty mezi členy“ a rozvíjet tento cíl „přijetím společného postupu na kulturním poli“.

Jinými slovy má SERR pomoci sjednotit postupy výuky, tvorbu metodiky, jazykových učebnic a kurzů, a především definovat jednotlivé dosažené úrovně, způsoby hodnocení a zkoušky, tak, aby byly univerzální a mezinárodně platné. Díky tomu by měla být usnadněná spolupráce mezi vzdělávacími institucemi v různých zemích, vytvořen základ pro vzájemné uznávání jazykových zkoušek a podpořena snaha všech zúčastněných (studentů, učitelů a dalších dotčených osob) v učení a výuce jazyků, (nemluvě o mezinárodní mobilitě pracovních sil).

Nejde přitom o žádný ojedinělý pokus Rady Evropy v tomto směru. Proces vývoje a vydávání doporučení v podobě SERR probíhá už od roku 1971 a nekončí ani publikací verze, kterou známe v češtině díky překladu týmu z Univerzity Palackého z roku 2001. Nejnovější dostupná aktualizace je z roku 2018.

Pro koho je SERR určen? Jako studenti cizích jazyků ho budete používat asi spíš nevědomky. Může vám například pomoci určit úroveň vašich jazykových znalostí (i když se dá předpokládat, že konkrétní deskriptory jednotlivých úrovní si vyhledáte spíš v jiných snadno dostupných a lépe stravitelných zdrojích, než abyste louskali více než dvousetstránkový dokument na stránkách MŠMT). Skutečně prakticky ho však můžete využít, pokud patříte k některé z profesí zabývajících se jazykovou výukou a hodnocením, jako jsou učitelé, examinátoři, autoři učebnic, školitelé učitelů či administrativní pracovníci ve školství.

Jedním z hlavních prvků SERR je tedy definice referenčních úrovní / stupňů znalostí a jazykových dovedností, které jsou zde podrobně popsané způsobem „Co student dokáže?“ Možná tušíte, že těchto stupňů je celkem šest a my si o nich povíme víc zase příště.