Cockney

2) Samohláskové odchylky

Samohlásky v Cockney jsou, laicky řečeno, hodně „překroucené“. Například klasické dvojhlásky vyskytující se ve standardní angličtině zde prakticky nenajdeme. Jelikož je problematika anglických samohlásek sama o sobě dosti náročná, nemá cenu se zde vypisovat s detaily. Ilustruji vám tedy jen hlavní změny, které „bijí do uší“.

Asi nejvýraznějším rysem Cockney je změna ve výslovnosti dvojhlásky /eɪ/ (viz například slovo „face“), která je vyslovována jako /ʌɪ/ (pozn.: znak /ʌ/ se vyslovuje prakticky jako klasické „a“; viz například výslovnost slova „luck“ /lʌk/). Slovo face /feɪs/ bude tedy znít jako /fʌɪs/.

K podobné změně dochází u dvojhlásky /əʊ/ (např.: notice /nəʊtɪs/), která se mění na /ʌʊ/ (notice /nʌʊtɪs/).

Dále dochází k „rozšíření“ výslovnosti dvojhlásky /aʊ/ (např.: now /naʊ/) na /æʊ/ (pozn.: znak /æ/ není nic jiného, než nám všem dobře známé „široké e“, jaké se vyskytuje například ve slově man /mæn/). Now tedy bude znít jako /næʊ/.

Jako poslední uvedu jev, který bychom mohli nazvat samohláskovou „diftongizací“ (diphthong = dvojhláska). To v praxi znamená, že klasická samohláska se bude vyslovovat jako dvojhláska. Jako příklad lze uvést slovo „mean“ /miːn/, které bude znít jako /məi:n/.

***

Vše, co jsem doposud zmínil, se týkalo fonetické stránky Cockney. Jelikož se však jedná o autonomní dialekt se širokou uživatelskou základnou, je jasné, že určité změny můžeme očekávat i ve všech dalších lingvistických oblastech. V poslední části tohoto článku bych se chtěl krátce zastavit u specifického rysu Cockney, a to na úrovni lexika. Konkrétně mám na mysli tzv.:

Cockney rhyming slang

==>Více o něm na další straně<==