Pomaturitní studium jazyků v roce 2013/2014

Současný vývoj kolem pomaturitního studia jazyků tak trochu připomíná pohádku o chytré horákyni. Pomaturitní studium jazyků fungovalo už za socialismu, posledních asi 18 let ho upravuje zvláštní vyhláška ministerstva školství. Na začátku současných diskuzí bylo usnesení Legislativní rady vlády, které sdělovalo ministerstvu školství, že tato vyhláška není v souladu s ústavou. Rada stanovila, že k pokračování pomaturitního studia jazyků je místo do vyhlášky třeba uvést definici studia a podmínky k zařazení do seznamu poskytovatelů pomaturitních kurzů do zákona.

I sešlo se ministerstvo školství s ministerstvem práce a sociálních věcí a domlouvalo se, do jakého zákona bude pomaturitní studium patřit. MŠMT navrhovalo zákon o státní sociální podpoře (hlavní zákon ministerstva práce a sociálních věcí), MPSV školský zákon (což je hlavní zákon ministerstva školství). Ani jedno ministerstvo neustoupilo, až nakonec ministr školství Dobeš šalamounsky rozhodl, že se problému zbaví tím, že žádné pomaturitní studium jazyků nebude. Vyhláška byla v roce 2011 zrušena a na školní rok 2012/13 bylo stanoveno přechodné období, podle kterého bude vše do konce června 2013 fungovat jako předtím, a pak konec.

Zde je potřeba uvést, že hlavní spor je kolem takzvaného statusu studenta. Na rozdíl od státních škol nedostávají soukromé jazykové školy provozující pomaturitní studium jazyků příspěvek na každého studenta, takzvaný normativ. Stát ani kraje neplatí ani jejich učitele, ani nájem. Jediná podpora směřuje přímo ke studentům, kteří do pomaturitních kurzů jazyků nastupují bezprostředně po maturitě – stát za ně platí zdravotní pojištění, týkají se jich slevy na daních, přídavky na děti a úlevy na jízdném. Podle tiskového oddělení MŠMT stojí jeden student stát ročně 20 tisíc korun.

Pomaturitní studium navštěvuje v tomto školním roce kolem 5000 studentů se statusem studenta. V kurzech je podle různých odhadů cca 20-25% studentů, kterých se status studenta netýká a kteří tedy žádné úlevy nemají. Školné se v závislosti na regionu a akčních nabídkách pohybuje mezi 20-25.000,- Kč za školní rok, maximální počet studentů ve třídě je 18, obvykle je to ale 12-14. Požadavky na kvalifikaci lektorů jsou shodné s požadavky na kvalifikaci pedagogických pracovníků středních škol (viz zrušená vyhláška 322/2005 Sb.). Zvláště ve větších městech tvoří velkou část lektorů pomaturitních kurzů rodilí mluvčí daného jazyka.

Podle rok a půl starého průzkumu asociací jazykových škol AJŠA a ACERT je vstupní úroveň 60 % studentů pomaturitních kurzů jazyků je v září (tj. hned po maturitě) na úrovni A0, A1 nebo A2 podle Společného evropského referenčního rámce, tedy na úrovni začátečníci až mírně pokročilí. V červnu jich 50 % skládalo mezinárodní zkoušky na úrovni B1 nebo vyšší, úspěšnost byla 88 % – tzn.  44 % všech studentů pomaturitních kurzů získalo mezinárodně platný certifikát o komunikativní úrovni jazyka (zkoušky B1 a vyšší). Podle stejného průzkumu se studenti za 10 měsíců docházky v průměru zlepší o 1,5-2 jazykové úrovně podle Společného evropského referenční rámce pro jazyky, tzn. i úplní začátečníci, které naše školství stále produkuje, jsou nakonec schopni komunikace v cizím jazyce.

Díky iniciativě Sdružení pro zachování pomaturitního studia jazyků, kterou podporují i obě profesní asociace jazykových škol AJŠA a ACERT, zůstane status studenta v pomaturitním studiu jazyků s největší pravděpodobností zachován i letošním maturantům. V poslanecké sněmovně je návrh novely zákona o státní sociální podpoře, který status studenta účastníkům těchto kurzů přiznává. Zákon prošel prvním čtením, následně ho doporučil ke schválení poslanecký výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu i výbor pro sociální politiku. Na současné schůzi Poslanecké sněmovny půjde novela do druhého čtení, v červnu do čtení třetího a následně do Senátu a na začátku července by ji měl dostat k podpisu prezident.

Vzhledem k časové tísni výbor pro sociální politiku zahrnul do návrhu novely pozměňovací návrh, který ustavuje přechodné období, a tedy zachovává status studenta čerstvým maturantům i seznam poskytovatelů kurzů, na celý školní rok 2013/14. Okamžitě po uveřejnění ve Sbírce zákonů tedy bude status studenta obnoven. V průběhu příštího roku pak vznikne nová vyhláška MŠMT a nový seznam provozovatelů na rok 2014/15 a dále. O obsahu vyhlášky s ministerstvem školství aktivně jednáme.

Podporu pomaturitního studia mezi poslanci dobře dokumentují výsledky hlasování v prvním čtení. Pro návrh zákona hlasovalo 117 poslanců, proti bylo pouze 6. Nový zákon navíc podporuje i ministr školství. Pravděpodobnost, že bude včas schválen, je velká.

Připomínám, že i po schválení zákona bude status studenta poskytnut pouze těm studentům, kteří nastupují do pomaturitního studia jazyků ve stejném kalendářním roce, kdy při denním studiu složili maturitu, jejich jazyková škola musí být zapsaná v příloze vyhlášky MŠMT a studium musí mít rozsah alespoň 20 hodin týdně po dobu celého školního roku od září do června.

Pomaturitní studium jazyků poskytuje skokové zlepšení jazykových schopností relativně levně pro studenty – při školném 22000 korun za rok stojí 45 minut výuky cca 45 korun; i pro stát, který stojí toto výrazné zlepšení jazykové vybavenosti a tedy konkurenceschopnosti na trhu práce 20 tisíc korun na osobu a rok. Je to jistě výrazně levnější než platit později sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti či rekvalifikace.

Aktuální informace k vývoji ohledně pomaturitního studia jazyků můžete sledovat zde: www.facebook.com/pomaturitko

Mgr. Martin Hejhal

předseda Sdružení pro zachování pomaturitního studia jazyků, člen představenstva ACERT