Anglické dobrodružství

Nedávno jsem si dělala pořádek ve stole a narazila jsem na jízdní řády autobusů města Bournemouth a plno prospektů o Dorsetu. Což mne přimělo zavzpomínat na mé anglické dobrodružství, které jsem prožívala ve svých 16-ti letech.

Léto po prvním ročníku na gymplu jsem se vydala na jazykový kurz do britského města Bournemouth. Bylo to pro mě něco nového. Do té doby jsem nikam nejela úplně sama. Proto jsem se přirozeně trochu bála. Nakonec jsem ale ani do deštivé Anglie nejela sama. Kurz byl přes nadaci a já dostala stipendium. Nebyla jsem ovšem jediná, kdo ho dostal. Z celé republiky jsme ho dostali dva. Tudíž jsem toho druhého šťastlivce zkontaktovala a domluvili jsme se na společné cestě. Sešli jsme se na letišti v Praze a vydali se na cestu do neznáma společně, což mne uklidnilo, jelikož představa, jak bloudím po Heathrow, byla děsivá. Svůj první let letadlem jsem přežila a cestu z Londýna do Bournemouth taky.

Bydleli jsme v rodinách a já byla lucky girl, jelikož mi byla přidělena snad ta nejlepší anglická máma. Vyzvedla mě i mého už kamaráda, ukázala nám město, školu a vzala nás na pláž. Nic z toho dělat nemusela, rozhodně ne pro mého kamaráda, který bydlel u jiné rodiny. Jeho rodina mu jen řekla, kde bydlí a ať se tam dopraví sám. Jak říkám, byla jsem lucky. U téhle anglické mámy Liz bydlel ještě jeden Francouz, kterého pak vystřídal Rakušan. Dům i lidi v něm byli moc fajn a já si to užívala. Až do prvního dne školy.

Ze školy jsem byla nervózní. Čekaly nás rozřazovací testy. Nějak jsem to napsala, splácala slohovou práci a čekala na výsledky. Ty byly už druhý den a my byli rozřazeni do skupin. Ejhle s výsledky se trošku sekli! Dali mě do skupiny, kde byli starší studenti než já a mluvili o ekonomice v Evropě a Rusku. Byla jsem z toho docela vedle. Nakonec jsem ze sebe vykoktala, že tam asi nejsem správně. Přeřadili mě do jiné skupiny a v té jsem byla opravdu milovaná. Představte si 16-ti letou Češku mezi samými Araby a Asiaty, přičemž nejmladšímu bylo 20 a nejstaršímu dost přes 30. Byla jsem obletovaná a žádaná a konečně jsem byla ve správné skupině, takže od této chvíle to bylo super. Nejvíce času jsem trávila právě s arabskými kamarády. Jeden z nich si mě chtěl dokonce vzít. :D Zažila jsem spoustu skvělých věcí, poprvé jsem byla v Londýně a hlavně jsem poznala úžasné lidi!

V tu dobu jsem nijak excelentně anglicky neuměla. Styděla jsme se mluvit a nerozuměla jsem úplně všemu. Ale tento kurz mi dal hodně. Jazyk se nejlépe naučíte, když v dané zemi strávíte nějaký čas. Já se na tomto kurzu naučila plno slovíček, která mi ve škole nikdy nešla do hlavy, nebo jsme se je ani neučili. Stojím si za názorem, že situace vás donutí! Pokaždé nebude na blízku někdo, kdo vám vše přeloží a pomůže.  Pobyt v zahraničí vás naučí postavit se na vlastní nohy. Je to škola života. Užila jsme si úžasný měsíc v pobřežním městě Bournemouth, kam vám všem doporučuji jet! Je to krásné místo. Tak pokud máte tu možnost, vydejte se na jazykový kurz do zahraničí. Stojí to za to! ;)