Leden, únor, březen, dál to všichni známe. Ale kde se tyto názvy vzaly? A jak to, že jsou úplně jiné než ty slovenské nebo anglické?
Názvy měsíců v roce jsou velmi staré. Většinou pochází nejspíš už z dob praslovanských. Některé z těchto názvů, jako leden a únor se zachovaly jen v jednom jazyce, ostatní měsíce jsou zachovány i v jiných slovanských jazycích. Je třeba ale zmínit, že mimo starobylých domácích názvů se dochovaly také mezinárodní názvy římského kalendáře – január, február apod.
Třeba na Slovensku
Kde se přiklonili k této možnosti. Díky tomu nazývají měsíce podobně jako Angličané, Němci, Francouzi nebo Rusové. Tyto mezinárodní názvy mají totiž jednu obrovskou výhodu – jsou naprosto jednoznačné, a tím i velmi dobře srozumitelné. Ne všechny národy je však používají. Třeba Češi ne.
A kde se vzaly ty naše?
Čeština patří k těm jazykům, u nichž se pro měsíce v roce dochovaly starobylé domácí názvy. Jejich hlavní nevýhodou je, že pocházely ze stejného základu, ale postupně si je každý tehdejší kmen upravil podle vlastních zvyklostí. Následkem toho je u nás květen pátým měsícem, zatímco Poláci mají kwiecień jako čtvrtý měsíc v roce. Stejně jako Ukrajinci, kteří čtvrtý měsíc nazývají Kvitenʹ (Квітень). Podobný posun je i v Chorvatštině.
Pro srovnání několik příkladů:
Pořadí v roce | Český název | Chorvatský název |
7. měsíc | červenec | srpanj |
9. měsíc | září | rujan |
10. měsíc | říjen | listopad |
Tento posun vznikl kvůli tomu, že kdysi naši předci kalendář neměli a období označovali podle přírody a toho, co se v ní dělo. Případně i podle toho, jaké práce zrovna vykonávali. No a protože se postupně rozšiřovali na různá území s různými klimatickými podmínkami, tak se určité jevy stávaly v jinou dobu. Pojmenování ale vycházela ze společného jazyka. A tak, když se rok rozdělil na měsíce a bylo potřeba je pojmenovat, připadly stejné názvy různým měsícům.
A co tedy znamenají
Leden
Je odvozen od slova led. Kdysi ho totiž u nás bývalo v lednu poměrně dost.
Širší vysvětlení nabízí článek Jak vznikl název měsíce leden.
Únor
V lednu led začal tát a ledové kry se počaly nořit do vody.
Březen
Neboli březový měsíc, kdy raší břízy. Také v tomto období zabřezává zvěř.
Duben
Měsíc dubů, kdy začínají rašit duby. To jsou stromy.
Květen
Tady je to jasné, vše nám v přírodě pěkně kvete. Původně se u nás říkalo máj, ale díky Jungmannově překladu z francouzštiny se objevil květen a poměrně rychle se mezi lidmi uchytil.
Červen
Je název měsíce, kdy začínají dozrávat červené plody (jahody, třešně). Někteří etymologové však tvrdí, že název vychází z hojného výskytu červů v tomto období.
Červenec
V podstatě malý červen. Tady asi došla kreativita.
Srpen
Může být od slova sirpsti (zráti) anebo také od srpu, kterým se pravidelně v tuto dobu sklízí úroda.
Září
Pochází ze staročeského zářuj, což znamená za říje. Tedy když má zvěř choutky.
Říjen
Tady je odvození od říje ještě znatelnější. Jen tak to tu zvěř asi nepřešlo.
Listopad
Tady je to jednoduché. Padá listí.
Prosinec
Má vícero možných vysvětlení:
- Ze staročeského prosiněti – probleskovati – podle slunce prosvítajícího mezi mraky.
- Ze staročeského siný – šedivý, modravý.
- Od slova prase – čas zabijaček – prasinec. Toto je případ lidové etymologie – kdy je původ odhadován lidmi na základě podobnosti slov.
- Stále málo? Pak čtěte dále, jak vzniklo označení prosince…
Zdroj: wikipedia cc Photo Credit: tanakawho via Compfight cc
Chorvatský název pro září není rujna, ale rujan a pro říjen to není listopada ale listopad. Oba správné tvary uvádím v nominativu.
moje chyba, špatný pád, letím opravit :)
díky za upozornění
A to jste ještě nezahrnul polské názvy, kdy se třeba únoru říká luty
To by vydalo na celý další článek srovnat názvy měsíců napříč jazyky. No je to zajímavý námět do budoucna.
jméno desperádo odpovídá. marine, děkuji za inteligentní komentář k jinak akademicky suchému faktu. su chytřejší. a dobře naladěn
K tomu červenci. Plody ještě dozrávají. Červenec. Já v tom cítím konec. Takže: (Konec, dokončení) dozrávání červených plodů. :-)