Jak ukazují statistiky různých pracovních agentur, dvacet procent inzerátů nabízejících pozici pomocného dělníka letos obsahovalo podmínku znalosti angličtiny. Ze třinácti procent byla požadována němčina a u čtyř procent jiný cizí jazyk. V případě kvalifikovaných dělníků a zaměstnanců ve službách jsou nároky ještě vyšší. Angličtinu žádalo 26 procent inzerátů, němčinu 18 a jiný jazyk šest procent.
Problémem však zůstává, že většina absolventů středních škol cizí jazyk na funkční úrovni neovládá. I mezinárodní studie potvrzují, že Češi se svou jazykovou vybaveností patří spíše na chvost Evropské unie. Čeští absolventi si tak svou neschopností domluvit se jinak než česky zavírají vrátka k zajímavým pozicím.
Zklamané zahraniční firmy
Pro zaměstnavatele z různých evropských podniků nejsou klíčovými dovednostmi odborné znalosti, ale schopnost pracovat v týmu, rozhodovat se a ovládat cizí jazyky. Přitom je o české pracovníky zájem. A nejžádanější jsou právě řemeslníci, jejichž jazykové dovednosti jsou většinou nejslabší.
Na českém území působí řada dceřiných firem s matkami v zahraničí. Často tyto pobočky požadují alespoň základní znalosti cizího jazyka a připlácejí svým zaměstnancům na kurzy. Firmy také chtějí vysílat své dělníky do zahraničí. Kromě toho se předpokládá, že i zámečník se může dostat v domácím prostředí ke klientovi z ciziny.
Největší problém mají střední odborné školy, kde by ovšem cizí jazyky měly mít velký význam. Jenže ve školách nemá výuka jazyků pevný koncept. Žáci třeba s angličtinou začínají několikrát. Nejprve na prvním stupni, pak na druhém a pak na SŠ. Není tam návaznost a rozvíjení jazyka. U druhého jazyka úplně chybí, alespoň co se týká odborných škol, a tam je ten problém s jazyky opravdu velký.
Hlavně mluvit
Druhá věc je, že výuka cizích jazyků se drží tradičního důrazu na formálnost. I třeba americký učitel působící na české škole se diví, že děti zvládají gramatiku lépe než jejich vrstevníci v USA, ale neumějí angličtinu používat. Neobstojí ani fakt, že slovanské národy jsou v nevýhodě, když se mají učit světové jazyky, protože jsou jim vzdálenější než třeba Britům, Němcům, Francouzům nebo Španělům, jejichž řeči si jsou vzájemně příbuzné.
Např. Poláci jsou na tom se svými jazykovými dovednostmi tradičně lépe. Svou roli může hrát to, že v Polsku, jako třeba i ve Finsku, se filmy nedabují, jen titulkují, takže výuka probíhá i při zábavě, jako je sledování hollywoodského trháku. U nás se o tom začíná nesměle debatovat. Dalším problémem může být, že čeští absolventi zkrátka do zahraničí vycestovat nechtějí.
Photo Credit: Sebastiaan ter Burg via Compfight cc