Blog Výuka jazyků Jak se učí jazyky ve firmách

Jak se učí jazyky ve firmách

-
0 116

Jazykové vzdělávání je dnes jedním z nejrozšířenějších benefitů v českých (i zahraničních) firmách. Dominantním jazykem, který se ve firmách vyučuje, je samozřejmě angličtina, ale často se mohou (nebo musejí) zaměstnanci učit i jiný jazyk, například ten, který je doma u mateřské firmy, v jejíž dceřiné společnosti zrovna pracují. U nás jde typicky o němčinu nebo francouzštinu.

Je logické, že zaměstnavatelé nabízejí svým pracovníkům právě tento benefit. Je to totiž oboustranně výhodné. Firma získává kvalifikovanější zaměstnance, a ti zase rozvíjejí svůj potenciál a hodnotu na trhu práce. Jak to ovšem funguje v praxi?

Firma může například přispívat zaměstnancům na vlastní jazykové vzdělávání. Nejčastěji se jedná o kurzy, které člověk absolvuje ve svém volném čase v některé jazykové škole. Daleko častější je však varianta vnitropodnikového vzdělávání. Firma má zpravidla již konkrétního dodavatele těchto služeb, někdy to může být jen jeden nebo více soukromých lektorů vybraného jazyka. Obvykle má však firma dlouhodobou smlouvu s jazykovou školou nebo agenturou, která pak dodává celý plán školení, zajišťuje lektory pro různé jazyky a různé jazykové úrovně, někdy dokonce zprostředkuje i možnost složení oficiálních jazykových zkoušek. Firemní výuka navíc může probíhat přímo v rámci pracovní doby a účast na ní je také součástí náplně práce – potom si tu hodinku či dvě anglické konverzace, poslechu písní zahraničních interpretů (samozřejmě doplněném příslušným jazykovým rozborem) nebo hraní pexesa, člověk ani nemusí naddělávat. To je pro zaměstnance jistě příjemné a o to více motivující.

Někteří zaměstnavatelé jdou s dobou a nabízí svým zaměstnancům možnost individuálního studia po internetu, ať už prostřednictvím interaktivních kurzů nebo třeba hovorů s lektorem či dokonce rodilým mluvčím na Skypu apod.

Některé firmy však jdou ještě dál. Představte si, že jste montážní dělník ve výrobním podniku, který má kořeny v mateřské firmě v Japonsku. A pokaždé, když jdete na svačinu nebo na oběd do společné jídelny, z plochých obrazovek tam na vás vyskakuje jedno japonské slovíčko za druhým, samozřejmě včetně fonetického přepisu a pochopitelně i českého překladu. Ve smyčce se tam točí několik slov, která se vždy jednou za pár dní mění. To už musí alespoň něco utkvět opravdu každému. Kdyby tam pak třeba někdy zavítalo vedení celého koncernu, mohla by i uklízečka ohromit svým Konnichiwa!

Co vy na to? Máte u vás ve firmě taky nějaký originální způsob výuky jazyků?

Podobné články

Žádné komentáře - přidej první :)

Přidat komentář


*