Blog Inspirace Cizí jazyky v číslech

Cizí jazyky v číslech

-
0 249

Všichni asi tušíme, že na trhu práce dnes prorazíme lépe a radostněji, když budeme ovládat jeden nebo více cizích jazyků. Kromě toho díky nim můžeme snáz vycestovat do zahraničí a lépe porozumět cizím kulturám. Atd., atp.

Jak jsou na tom Češi?

Jak se nám ale skutečně daří na jazykovém poli jako národu? V České republice neumí žádný cizí jazyk 21 % obyvatel ve věku 18 – 69 let (všechna následující data platí pro tutéž věkovou skupinu). 23 % obyvatel ovládá alespoň jeden cizí jazyk na minimální úrovni (A1), 25 % na základní úrovni (A2), 21 % na středně pokročilé úrovni (B1 – B2) a 10 % na velmi pokročilé úrovni (C1 – C2). Čísla platná pro skupinu mužů a žen se přitom liší řádově pouze o jednotky procentních bodů. Daleko větší roli hraje věk: podle očekávání platí, že čím nižší věk, tím lepší jazykové schopnosti. A zcela nepřekvapivě lepší jazykové vybavenosti odpovídá vyšší dosažené vzdělání. A nyní, abychom si ověřili, že od úrovně znalostí cizích jazyků se také odvíjí úspěch na trhu práce, potvrzujeme (tedy Český statistický úřad potvrzuje), že lepší jazyková vybavenost = vyšší příjem.

Srovnání se světem

Možná vás teď napadá otázka, jak si stojíme v porovnání s ostatními státy EU. Pojďme se na to podívat. Průměr EU pro „žádný cizí jazyk“ je zhruba 35 %, přičemž nejhorší čísla v této kategorii má Velká Británie (cca 65 %), následuje Rumunsko a Maďarsko. Na opačném konci spektra se nachází Švédsko (cca 3,4 %), Dánsko a Lotyšsko.

V kategorii počtu obyvatel ovládající 1 cizí jazyk už si stojíme o něco hůř. Průměr EU je cca 35 %, Česká republika má cca 44 %, podobně jako třeba Chorvatsko nebo Polsko. Nejmenší podíl počtu obyvatel vybavených jedním cizím jazykem mají Finsko a Lucembursko (cca 15 %), největší naopak Kypr (cca 62 %), následovaný Rakouskem a Řeckem. Nenechte se však mýlit, nejedná se totiž o stejný ukazatel, jako v případě detailního rozboru situace v ČR – znalost alespoň jednoho cizího jazyka, nýbrž o znalost právě jednoho cizího jazyka. Ještě máme v zásobě údaje týkající se znalosti dvou a také tří cizích jazyků. Zatímco některé země teď začnou spíše brzdit, jiné se akorát chystají rozjet.

Průměr EU pro znalost 2 cizích jazyků je cca 21 %, ČR má cca 26 %. Nejvyšších čísel zde dosahuje Lotyšsko (cca 49 %), následuje ho Malta a Dánsko. Nejmenší počet obyvatel hovořících dvěma jazyky má opět trojice států Velká Británie, Rumunsko a Maďarsko (kolem 10 %).

Třemi a vice cizími jazyky v EU hovoří průměrně 8 % lidí, v ČR je to cca 7 %. V této kategorii exceluje opět Lucembursko (cca 51 %), za kterým následuje Finsko a Slovinsko. Nejnižší čísla mají Rumunsko, Polsko a Maďarsko (méně než 3 %).

Níže ještě pro ilustraci přikládáme graf „Podíl jednotlivců v zemích EU, kteří mluví nejméně 2 cizími jazyky podle pohlaví“, který pěkně ilustruje čísla, která jsme uvedli před chvílí (zdroj ČSÚ).

A teď se podívejme na to, jak to v současné době vypadá se studiem cizích jazyků v EU a s jeho výsledky. Na druhém stupni základních škol všech zemí EU je nejoblíbenějším cizím jazykem angličtina (učí se ji téměř 98 % žáků). Následuje francouzština (33 %), němčina (23 %) a španělština (17 %). Jedná se ale o průměr zemí EU, mezi jednotlivými státy se však čísla už více liší. V ČR se na druhém místě nachází němčina (48 %) a na třetím ruština (14 %). Francouzština a španělština se na našich základních školách objevuje zřídka (2 – 3 %).

EU podporuje jazykové vzdělávání (to ostatně dokládá i obsáhlým dokumentem „Společný evropský referenční rámec pro jazyky“, o kterém si můžete přečíst v jednom z našich dřívějších článků), i když učební systém a hodinová dotace výuky cizích jazyků se mezi jednotlivými zeměmi zatím značně rozchází. Přesto je zřejmé, že EU stojí o kvalitně jazykově vybavené lidi. Jak by taky ne, když v EU už dnes funguje 24 úředních jazyků (včetně češtiny). V institucích EU je zaměstnáno na trvalý úvazek kolem 5 100 překladatelů a tlumočníků, z toho více než 200 Čechů. V celé EU pak pracuje asi 180 000 překladatelů a tlumočníků.

Tak co, překvapila vás tato čísla, pozitivně nebo negativně? A vy sami aktivně pracujete na zlepšení postavení ČR?

Žádné komentáře - přidej první :)

Přidat komentář


*