Všichni asi tušíme, že na trhu práce dnes prorazíme lépe a radostněji, když budeme ovládat jeden nebo více cizích jazyků. Kromě toho díky nim můžeme snáz vycestovat do zahraničí a lépe porozumět cizím kulturám. Atd., atp.
Jak jsou na tom Češi?
Jak se nám ale skutečně daří na jazykovém poli jako národu? V České republice neumí žádný cizí jazyk 21 % obyvatel ve věku 18 – 69 let (všechna následující data platí pro tutéž věkovou skupinu). 23 % obyvatel ovládá alespoň jeden cizí jazyk na minimální úrovni (A1), 25 % na základní úrovni (A2), 21 % na středně pokročilé úrovni (B1 – B2) a 10 % na velmi pokročilé úrovni (C1 – C2). Čísla platná pro skupinu mužů a žen se přitom liší řádově pouze o jednotky procentních bodů. Daleko větší roli hraje věk: podle očekávání platí, že čím nižší věk, tím lepší jazykové schopnosti. A zcela nepřekvapivě lepší jazykové vybavenosti odpovídá vyšší dosažené vzdělání. A nyní, abychom si ověřili, že od úrovně znalostí cizích jazyků se také odvíjí úspěch na trhu práce, potvrzujeme (tedy Český statistický úřad potvrzuje), že lepší jazyková vybavenost = vyšší příjem.
Srovnání se světem
Možná vás teď napadá otázka, jak si stojíme v porovnání s ostatními státy EU. Pojďme se na to podívat. Průměr EU pro „žádný cizí jazyk“ je zhruba 35 %, přičemž nejhorší čísla v této kategorii má Velká Británie (cca 65 %), následuje Rumunsko a Maďarsko. Na opačném konci spektra se nachází Švédsko (cca 3,4 %), Dánsko a Lotyšsko.
V kategorii počtu obyvatel ovládající 1 cizí jazyk už si stojíme o něco hůř. Průměr EU je cca 35 %, Česká republika má cca 44 %, podobně jako třeba Chorvatsko nebo Polsko. Nejmenší podíl počtu obyvatel vybavených jedním cizím jazykem mají Finsko a Lucembursko (cca 15 %), největší naopak Kypr (cca 62 %), následovaný Rakouskem a Řeckem. Nenechte se však mýlit, nejedná se totiž o stejný ukazatel, jako v případě detailního rozboru situace v ČR – znalost alespoň jednoho cizího jazyka, nýbrž o znalost právě jednoho cizího jazyka. Ještě máme v zásobě údaje týkající se znalosti dvou a také tří cizích jazyků. Zatímco některé země teď začnou spíše brzdit, jiné se akorát chystají rozjet.
Průměr EU pro znalost 2 cizích jazyků je cca 21 %, ČR má cca 26 %. Nejvyšších čísel zde dosahuje Lotyšsko (cca 49 %), následuje ho Malta a Dánsko. Nejmenší počet obyvatel hovořících dvěma jazyky má opět trojice států Velká Británie, Rumunsko a Maďarsko (kolem 10 %).
Třemi a vice cizími jazyky v EU hovoří průměrně 8 % lidí, v ČR je to cca 7 %. V této kategorii exceluje opět Lucembursko (cca 51 %), za kterým následuje Finsko a Slovinsko. Nejnižší čísla mají Rumunsko, Polsko a Maďarsko (méně než 3 %).
Níže ještě pro ilustraci přikládáme graf „Podíl jednotlivců v zemích EU, kteří mluví nejméně 2 cizími jazyky podle pohlaví“, který pěkně ilustruje čísla, která jsme uvedli před chvílí (zdroj ČSÚ).
A teď se podívejme na to, jak to v současné době vypadá se studiem cizích jazyků v EU a s jeho výsledky. Na druhém stupni základních škol všech zemí EU je nejoblíbenějším cizím jazykem angličtina (učí se ji téměř 98 % žáků). Následuje francouzština (33 %), němčina (23 %) a španělština (17 %). Jedná se ale o průměr zemí EU, mezi jednotlivými státy se však čísla už více liší. V ČR se na druhém místě nachází němčina (48 %) a na třetím ruština (14 %). Francouzština a španělština se na našich základních školách objevuje zřídka (2 – 3 %).
EU podporuje jazykové vzdělávání (to ostatně dokládá i obsáhlým dokumentem „Společný evropský referenční rámec pro jazyky“, o kterém si můžete přečíst v jednom z našich dřívějších článků), i když učební systém a hodinová dotace výuky cizích jazyků se mezi jednotlivými zeměmi zatím značně rozchází. Přesto je zřejmé, že EU stojí o kvalitně jazykově vybavené lidi. Jak by taky ne, když v EU už dnes funguje 24 úředních jazyků (včetně češtiny). V institucích EU je zaměstnáno na trvalý úvazek kolem 5 100 překladatelů a tlumočníků, z toho více než 200 Čechů. V celé EU pak pracuje asi 180 000 překladatelů a tlumočníků.
Tak co, překvapila vás tato čísla, pozitivně nebo negativně? A vy sami aktivně pracujete na zlepšení postavení ČR?
Dobré odpoledne, děkuji, článek obsahuje zajímavé statistiky!
Dobré odpoledne, chci se s vámi podělit o zajímavou informaci o velkém tajemství. Nedávno jsem narazil na velmi zajímavou stránku o různých sportech! Jaký druh sportu máte rádi, řekněte nám, prosím, velmi zajímavý!
Tam se můžete dozvědět o sportech, jako je plavání, běh, sportovní poker a mnoho dalšího. Přijďte brzy https://repromamafilm.org/
Co je podle tebe lepší fotbal nebo hokej?
Super článek, který informuje o bonusech a jejich výběru. Hlavně uvítací nabídky jsou zajímavé a ty jsem našel všechny důležité informace! Díky!!
Jazyková vybavenost je bezpochyby jedním z klíčových faktorů pro úspěch na současném trhu práce. Je fascinující vidět, jak se Češi zlepšují v cizích jazycích, ačkoliv stále existuje prostor pro zlepšení. Mladší generace a lidé s vyšším vzděláním mají jasně lepší výsledky, což jen potvrzuje důležitost investice do jazykového vzdělávání od útlého věku. Spojení mezi jazykovou vybaveností a vyšším příjmem je více než zřejmé, což by mělo být motivací pro každého, kdo chce na trhu práce vyniknout.
Pokud vás zajímají další oblasti, kde můžete dosáhnout úspěchu, doporučuji si také přečíst recenzi na Kajotwin kasino https://soslovenskekasino.sk/casino-recenzie/kajotwin/ kterou najdete zde. Tato recenze nabízí užitečný přehled o možnostech a spolehlivosti tohoto kasina.