Další špatně užívaná česká slova – velké finále?

Třetí díl tohoto článku nebyl v plánu. Narazil jsem ale na tolik nových chyb, že jsem je musel zase sepsat a uveřejnit. Abyste si nemysleli, že si snad ty chyby vymýšlím, podložil jsem je důkazy. Článek jsem doplnil i několika slovy, která se často zaměňují a používají ve špatných případech. Však uvidíte.

Spontálně

Přídavné jméno spontánní (s dvěma n) znamená samovolný či živelný. Patvar spontální je častou chybou, která nemá v češtině žádné ukotvení. A to, že jste to napsali jen tak spontálně, není omluvou.

Viz.

Mnoho lidí má slovo viz zafixované jako zkratku (především kvůli jeho délce), píší ho tedy s tečkou jako např., atd., apod. Viz však zkratkou není, jedná se o rozkazovací způsob slovesa vidět. Tvar viz používáme zpravidla i v množném čísle. Nepíšeme vizte, ale viz. Je to i kvůli tomu, že tvar vizte se obecně v běžné řeči téměř nepoužívá (i když občas se s ním můžete setkat v divadle: „Vizte drama o nešťastné lásce…“).

Pernamentka

Výraz permanentní označuje něco, co je stálé, trvalé, nepřetržité. Přestože se toto slovo používá poměrně běžně, můžeme někdy slyšet (i vidět) alternativu pernamentně. Správně to však není. Píšeme vždy permanentní, permanentně, permanence, nikoli pernamentní, pernamentně, pernamence. Pomoct si můžete hovorovým tvarem permice. Pokud je vám to málo, pomůže i permafrost.

Flustrace

Frustrace označuje stav zklamání, napětí a bezvýchodnosti u jednotlivce, jehož úsilí o dosažení cíle, uspokojení jeho potřeb je mařeno nebo znemožňováno. Z hlediska pravopisu má tento termín opravdu podobu frustrace, frustrovaný, nikoli flustrace, flustrovaný.

Dvěmi

Skloňování číslovek dva, oba je v některých pádech poměrně specifické, a proto se v něm čas od času chybuje. Mnohdy se místo správných tvarů dvěma, dvou objevují chybné varianty dvěmi, dvoum, dvouch.

Součastnost

Slovo současnost se píše bez písmene t uprostřed slova. Stačí si říct slovíčko současný a hned budete vědět, jak se dané slovo správně píše.

Naschledanou

Vzhledem k tomu, že se jedná o pozdrav odvozený od slovesa shledat se, je špatně varianta s ch. Pravopisně správně je pouze psaní na shledanou, kde na je předložkou. Stejně tak se píšou i další pozdravy: na viděnou, na slyšenou apod.

Zkoncovat/zkončit

Správná je pouze možnost skoncovat. Stejně jako skončit – jedná se o výjimku, kterou si musíme zapamatovat, protože pravidlo psaní s/z by u dokončeného děje signalizovalo „z“.

Zbalit

Sloveso sbalit má několik významů – stočit, svinout („sbalit koberec“), naskládat věci do nějakého zavazadla („sbalit si oblečení na dovolenou“), nachystat zavazadlo („sbalit si kufr“) nebo – expresivně – získat partnera („svou budoucí ženu sbalil na setkání klubu zahrádkářů“)

Z hlediska pravopisu je důležité, že ve všech těchto případech používáme předponu s– (která označuje směr dohromady), tedy sbalit, sbalení, sbaleno, nikoli zbalit, zbalení, zbaleno.

Na posledy

Nejedná se o spojení s předložkou. Jediná správná možnost je naposledy psáno dohromady.

Zda-li

V češtině se vyskytuje mnoho slov, která můžeme doplnit o koncovku -li. Vznikají tak slova jako: můžeš-li, píšeš-li a další, která vyjadřují podmiňující způsob. Zdali je ale normální slovo, stejně jako jeho synonyma zda, pokud nebo jestli. Napsat zda-li s pomlčkou, je hrubá chyba, stejně jako třeba jest-li.

Zpropitné

Spropitné představuje dobrovolnou peněžitou odměnu za nějakou službu. Není tvořeno pomocí předpony z-. Není to podíl z toho, co propijeme. Správný tvar je tedy jen spropitné.

Datumy, albumy

Přejatá podstatná jména, která mají před –um souhlásku, řadíme ve spisovné češtině k podstatným jménům středního rodu a skloňujeme je podle vzoru město. Koncové -um se ve všech pádech odsouvá (samozřejmě s výjimkou 1., 4. a 5. pádu jednotného čísla).

Takto se skloňují např. podstatná jména album, centrum, datum, kvantum, maximum, minimum, plénum. V množném čísle jsou to tedy alba, centra, data, kvanta apod.

Ale pozor!
U podstatného jména datum nelze odmítat v některých typech textů (zvláště těch, v nichž je třeba rozlišit kalendářní a počítačová data) ani tvary mužského rodu zejména v množném čísle, tj. datumy, datumů, datumům, datumy, o datumech, datumy. Např. „mezi nejčastější data patří datumy“.

Polyklinika

Správná varianta tohoto slova je poliklinika, nikoli polyklinika. Pravopis slova poliklinika vychází z původu tohoto výrazu. Vzhledem k tomu, že na poliklinice bývá více specializovaných oddělení, mohlo by to svádět k použití předpony poly- (mnoho). Ve skutečnosti je však toto slovo utvořeno pomocí slova polis, neboli město. Poliklinika je tedy označení pro městskou (obecní) kliniku.

Přeska

Slovo přezka je odvozeno od slova přáhnouti. Mezi další slova s tímto původem patří např. pružiti, pryž, spřež, spřežka, pružina atd.

Výřivka

Vířivka je hovorové označení pro vířivou vanu. Ty zejména v posledních letech zažívají velký vzestup a stávají se stále samozřejmější součástí moderních koupelen. Z hlediska pravopisu je důležitá otázka: Píše se vířivka, nebo výřivka? Výraz vířivka je odvozen od slova vířit, nikoli výr. Píšeme ho proto vždy s měkkým „i“, tedy vířivá vana / vířivka (nikoli výřivá vana / výřivka).

Několik často zaměňovaných slov

Typ/tip

Obě slova jsou správně napsaná, jen se používají v jiných významech. Tip s měkkým i se k nám dostal z angličtiny – označuje například odhad na vítězství ve sportu, zápasu, či radu. Typ pochází z latiny a představuje vzor či druh.

• Dal jsem mu dobrý tip na výsledek zápasu.
• Jaký typ děvčat se ti líbí?

Mně/mě

V každém pádě, může být jen jeden výraz s háčkem: mě nebo mně.

v 2. a 4. pádu mě, mne (bez tebe; vidím tě, tebe)
v 3. mně, mi (komu-čemu? tobě, ti)
v 6. mně (o tobě)

Pomůcka
2. a 4. pád = násobky dvou -> dvě písmena ve tvaru s háčkem: mě
3. a 6. pád = násobky tří -> tři písmena ve tvaru s háčkem: mně

S sebou/sebou

Předložka s se píše ve spojeních jako brát s sebou, vzít s sebou, nést s sebou, vést s sebou atp. Prosté sebou bývá po slovesech, jimiž se označují pohyby, které dělá původce děje svým tělem: mrskat (mrsknout) sebou, škubat (škubnout) sebou, hýbat (pohnout) sebou. Samotné sebou je též součástí spojení jistý (sám) sebou, překvapený sám sebou, rozumí se samo sebou.

Vést/vézt

Sloveso vézt se Z znamená, že něco nebo někoho přemisťujeme nějakým dopravním prostředkem, nejčastěji autem, ale klidně se může jednat i o loď nebo kolečko. S pravopisem nám pomůže, když si řekneme, že něco někam vezeme. V tomto tvaru Z slyšíme už jednoznačně a víme, že ho máme ve slově také napsat.

U slovesa vést je to s významem trochu složitější, má jich totiž hned několik. Pro představu sloveso vést používáme, když:

• něco někam směřuje (Tahle cesta by tam měla vést.)
• když má někdo v soutěži lepší výsledek (Sáblíková by měla v posledním kole s přehledem vést.)
• když někdo něčemu nebo někomu velí, řídí to (Vést vojáky do boje, to je jeho úkol.)
• když má někdo něco na starosti (Někdo, kdo by byl schopný vést účetnictví.)
• usměrňovat něčí pohyb (Vést děti do školy)
• a mnoho dalších

Všechny tyto významy si pro správný pravopis určitě nemusíme pamatovat, stačí si zapamatovat zjednodušené pravidlo, že vést se S píšeme tehdy, když má slovo jiný význam než přemisťování dopravním prostředkem.

Podnět/podmět

Podnět je jev, který může být vnímán pomocí smyslů – Po procitnutí z umělého spánku začal jeho mozek opět zpracovávat některé podněty. Nebo také formální akce, jejímž cílem je vyvolat určitý proces – Skupina senátorů podala podnět ke stížnosti u Ústavního soudu.

Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti. V pasivních větách může podmět představovat cíl děje. Spolu s přísudkem je základním větným členem.

Povědomí/podvědomí

V poslední době se až příliš často setkávám s tím, že se chce někdo dostat do podvědomí široké veřejnosti. Přitom mají ale na mysli povědomí. Povědomí je informovanost jedinců či skupin lidí o určité problematice. Podvědomí označuje tu část našeho vědomí, která je současnými psychology považována za nevědomí.

A závěrem pár obrázků bez komentáře

Tak co? Ještě znáte nějaké chyby?

Pokud jste zmeškali předchozí články věnované této tématice, najdete je zde:
1. část
2. část