Cockney

Už jste někdy slyšeli pojem Cockney? Víte, jakými rysy se tento londýnský dialekt vyznačuje? A co takhle Cockney rhyming slang? Pokud se k tomuto tématu chcete dozvědět více, čtěte dál.

Pokud jste někdy byli v Londýně, mohlo se vám stát, že namísto tradiční „školní“ učebnicové angličtiny na vás někdo začal mluvit čímsi, co na první poslech jen vzdáleně připomínalo jazyk, o kterém jste se doposud domnívali, že jej jakštakš znáte. To „cosi“ mohl a pravděpodobně byl londýnský dialekt příslušníků dělnické třídy, který je znám jako Cockney.

Pokud jste byli doposud zvyklí pouze na něco, co bychom trochu nepřesně mohli nazvat „standardní britskou angličtinou“, a neměli jste žádné ponětí o fonetických zákonitostech anglického jazyka, pak je více než jisté, že jste ze setkání s mluvčím Cockney odešli s hlavou nafouknutou jako balón a deziluzí z vlastní neschopnosti porozumět.

Nářečí Cockney je specifické svými výraznými fonetickými odchylkami od tzv. Received Pronunciation („standardní formy britské angličtiny“). V následujících řádcích se vás pokusím se specifickými rysy tohoto dialektu (velmi neodborně) seznámit.

Hlavní rozdíly oproti standardní angličtině lze pozorovat na úrovni souhlásek a na úrovni samohlásek.

1) Souhláskové odchylky

Vezmeme-li si například slovo fruit, jeho výslovnost ve standardní angličtině by byla následující /fruːt/. V Cockney však dochází k odchylce ve výslovnosti hlásky /t/, která se mění na to, čemu se ve fonetice říká tzv. glottal stop. To v praxi znamená, že hlásku /t/ nevyslovujeme tradičním způsobem, nýbrž, laicky řečeno, jakobychom chtěli vyslovit neurčitý člen, avšak nezněle (vyslovíme neurčitý člen „bez zapojení hlasivek“). Ve fonetickém přepisu pak slovo fruit vyslovené Cockney mluvčím vypadá takto /fru: ʔ/.

Tento jev můžeme pozorovat na konci a uprostřed slov (viz. Saturday, butter, Harry Potter,…). Pokud se hláska /t/ vyskytuje na začátku slova, glottal stop se nepoužívá. Na začátku slova se však u hlásky /t/ mění její kvalita. Konkrétněji řečeno – hláska /t/ je na začátku slova vyslovována spíše jako /ts/. Například slovo tea by se tedy v Cockney nářečí vyslovilo jako /tsi:/.

Dalším rysem Cockney je změna ve výslovnosti slov jako new, nuke, nude, atp. Ve standardní britské angličtině by se tato slova vyslovovala /nju:/, /nju:k/, /nju:d/, kdežto v případě Cockney bude výslovnost následující /nu:/, /nu:k/, /nu:d/. Tato výslovnost v podstatě kopíruje výslovnost, s jakou bychom se mohli setkat v americké angličtině.

Velmi výrazným rysem, který však zároveň velmi výrazně znesnadňuje porozumění, je vypuštění hlásky /h/ na začátku slov. Slova jako Harry, home, hey se tedy budou vyslovovat bez této počáteční hlásky.

Měli jste ve svých angličtinářských začátcích potíže se správnou výslovností hlásek /θ/ (think) a /ð/ (this)? V Cockney tyto souhlásky nenajdete. Místo nich se vyskytují našim českým mluvidlům stravitelnější protějšky /f/ a /v/. Think se tedy bude vyslovovat (téměř) jako /fink/ a například mother jako /mʌvə/.

Ke změně ve výslovnosti dochází rovněž u hlásky /l/. Ta se v Cockney vyslovuje téměř jako /u/. Pro ilustraci – například slovíčko still /stɪl/ by se tedy vyslovovalo jako /stɪu/.

Poslední souhláskovou odchylkou, kterou si zmíníme, budeabsence nosového /ŋ/ v „ingové“ příponě. Slova jako morning, working, sleeping se tedy budou vyslovovat s klasickým /n/ na konci: /mɔː.nɪn/, /wɜːkɪn/, /sli:pɪn/.

==>Na samohláskové odchylky pokračujte tady<==