Co je evropský referenční rámec pro jazyky a kdy jej mohu využít?

Co to ten složitý a obtížně zapamatovatelný název znamená? Než odpovíme, upřesníme ještě, že celý název správně zní Společný evropský referenční rámec: učení, vyučování, hodnocení (případně také ve variantě Společný evropský referenční rámec pro jazyky: Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme podle kompletního překladu publikovaného Univerzitou Palackého v Olomouci). My si nadále vystačíme se zkratkou SERR.

A teď už k věci. SERR je obsáhlý dokument vyvinutý Radou Evropy (konkrétně Radou pro kulturní spolupráci, jejím Výborem pro vzdělání a Sekcí moderních jazyků) ve spolupráci s řadou evropských lingvistů a lingvodidaktiků. Jedná se tedy o rozsáhlý, ale zároveň nanejvýš detailní a odborný text, sepsaný pro potřeby jazykového vzdělávání v členských státech EU a s cílem „Dosáhnout větší jednoty mezi členy“ a rozvíjet tento cíl „přijetím společného postupu na kulturním poli“.

Jinými slovy má SERR pomoci sjednotit postupy výuky, tvorbu metodiky, jazykových učebnic a kurzů, a především definovat jednotlivé dosažené úrovně, způsoby hodnocení a zkoušky, tak, aby byly univerzální a mezinárodně platné. Díky tomu by měla být usnadněná spolupráce mezi vzdělávacími institucemi v různých zemích, vytvořen základ pro vzájemné uznávání jazykových zkoušek a podpořena snaha všech zúčastněných (studentů, učitelů a dalších dotčených osob) v učení a výuce jazyků, (nemluvě o mezinárodní mobilitě pracovních sil).

Nejde přitom o žádný ojedinělý pokus Rady Evropy v tomto směru. Proces vývoje a vydávání doporučení v podobě SERR probíhá už od roku 1971 a nekončí ani publikací verze, kterou známe v češtině díky překladu týmu z Univerzity Palackého z roku 2001. Nejnovější dostupná aktualizace je z roku 2018.

Pro koho je SERR určen? Jako studenti cizích jazyků ho budete používat asi spíš nevědomky. Může vám například pomoci určit úroveň vašich jazykových znalostí (i když se dá předpokládat, že konkrétní deskriptory jednotlivých úrovní si vyhledáte spíš v jiných snadno dostupných a lépe stravitelných zdrojích, než abyste louskali více než dvousetstránkový dokument na stránkách MŠMT). Skutečně prakticky ho však můžete využít, pokud patříte k některé z profesí zabývajících se jazykovou výukou a hodnocením, jako jsou učitelé, examinátoři, autoři učebnic, školitelé učitelů či administrativní pracovníci ve školství.

Jedním z hlavních prvků SERR je tedy definice referenčních úrovní / stupňů znalostí a jazykových dovedností, které jsou zde podrobně popsané způsobem „Co student dokáže?“ Možná tušíte, že těchto stupňů je celkem šest a my si o nich povíme víc zase příště.