Dávám soukromé hodiny angličtiny a španělštiny v Kyjově a také vedu kurzy španělštiny na nadaci Chamartín ve Vracově. Patřím k učitelům, kteří neustále vymýšlejí, čím by se dala výuka zpestřit. Když mi někdo pošle prezentaci s vtipnými fotografiemi, ze všeho nejdřív přemýšlím, k výuce kterého gramatického jevu by se daly obrázky použít. Najdou se lidé, kteří mě kvůli tomu označují za blázna, já bych spíše preferovala slovo výstřední. Dnešní doba je však pro moji duševní poruchu příznivá a poskytuje mi spoustu inspirace.
I give private lessons in English and Spanish in Kyjov and I also teach Spanish in the Chamartín Foundation in Vracov. I belong to the teachers who are constantly trying to invent what could diversify the teaching process. When someone sends me a presentation with humorous photographs, first of all, I think, which grammatical phenomenon could be it useful to. There are people who call me crazy because of it, but I’d rather prefer the word eccentric. Today the time is favorable for my mental disorder and it gives me a lot of inspiration.
Když jsme 7. 3. 2013 s přáteli oslavovali ohňostrojem odchod stařičkého mocnáře, vzpomněli jsme všechny ty veselé kousky, kterými nás během své kariéry bavil. I když thriller s názvem „Byl to atentát!“ byl taky hodně dobrý, zvítězila etuda „Klaus a pero“.
Tehdy jsem video s panem prezidentem pedagogicky zcela vyždímala. Pustila jsem ho studujícím v kurzu nejdřív celé a potom po částech a studenti museli španělsky popisovat krok za krokem, jak to pan prezident udělal. Tomó el bolígrafo. Lo miró. Lo escondió debajo de la mesa…Vynikající k procvičení minulého času!
Další úkol byl: Poslouchejte chilského prezidenta a přeložte, co říká. Říkal mimo jiné něco o české přítomnosti v Chile. Moje další otázka tedy byla: Udělal nějaký Čech něco významného v Chile? Nikdo si hned nevzpomněl a tak jsem trochu napověděla: Velikonoční ostrov patří Chile. Ti mladší neměli ani tušení, ale samozřejmě, že všichni lidé středního věku si vzpomněli na českého inženýra Pavla Pavla, který doma, v komunistickém Československu, jen s papírem a tužkou elegantně a jednoduše vyřešil záhadu, nad kterou si vědci z celého světa marně lámali hlavu: Jak tam lidé dokázali před mnoha staletími přemístit až patnáctitunové sochy moai z vnitrozemí ostrova až na pobřeží? Našli se i tací, kteří volali na pomoc mimozemšťany. Pavlovi stačilo vypočítat těžiště a s použitím dvou lan nejdříve rozchodil betonový model sochy ve Strakonicích a v roce 1986 s Thorem Heyerdahlem na Velikonočním ostrově přiměl k chůzi skutečnou moai.
Pro mě byl Pavel Pavel hrdinou. Když jsme byli letos v únoru na školním výletě na Tenerife, který jsme organizovali pro ty, co se učí španělsky s nadací Chamartín, nešlo nenavštívit muzeum Thora Heyerdahla. Viděli jsme pyramidy, shlédli exponáty v muzeu i dokument o Heyerdahlových expedicích. Nedalo mi to a zeptala jsem se průvodkyně, jestli zná mého hrdinu. Znala. A když viděla náš zájem, provedla nás částí muzea věnované Velikonočnímu ostrovu, do které běžně turisté nechodí. To jsem se ale odchýlila od tématu. Takže honem, zpátky do třídy!
My jsme si ve španělštině přečetli článek na toto téma a tím by to mohlo skončit, ale nekončí. Říkala jsem si, že by bylo fajn, kdybych na internetu někde našla video s tímto experimentem, ale marně. Ba ani článků o něm nebylo mnoho, i když musím uznat, že ten na Wikipedii je pěkný. Nejvíc mě však rozčílilo toto video, na kterém se mluví o přepravě moai pomocí saní, což byla původní teorie, kterou Pavel Pavel vyvrátil.
Tohle mě přivedlo k myšlence, že by bylo dobré, kdyby někdo Pavlův experiment zopakoval, natočil na video a umístil na YouTube i s patřičným komentářem v několika jazycích, hlavně ve španělštině. Byl by to úžasný projekt pro školu, do kterého by se mohly zapojit skoro všechny předměty. V dějepise a zeměpise by se probrala teorie. Ve fyzice by studenti vypočítali těžiště. Ve výtvarné výchově by vyrobili moai. S tím by jim musela pomoct nějaká stavební firma. V tělocviku by ti nejzdatnější borci moai rozchodili, přičemž by je v rámci IVT jiní studenti natáčeli. V tomtéž předmětu by se potom nahrávka upravila a umístila na YouTube, ale ještě před tím by v rámci češtiny a cizích jazyků byly namluveny komentáře, které by vysvětlovaly nejen princip, ale připomněly by i toho, kdo záhadu vyřešil.
Uskutečnit tuto myšlenku já nedokážu. Ale třeba někoho inspiruje. Možná by stálo za to světu připomenout, že propiska není jediná věc, která nás proslavila v Chile.
Irena Schützová, www.chamartin.webzdarma.cz
Photo Credit: Robert Nyman via Compfight cc
When we were celebrating the end of term of aged potentate with friends on 7th March 2013, we remembered all those funny bits, which we enjoyed during his career. Although thriller titled „It was assassination“ was also very good, the etude „Klaus and pen“ won.
Then I completely wrung out the video with President in a pedagogical way. I let students watch it first and then they had to describe step by step how Mr. President did it in Spanish. Tomó el bolígrafo. Lo miró. Lo escondió debajo de la mesa… Excellent for practicing the past tense!
Another exercise was to listen to the Chilean President and translate what he was saying. He was talking, among other things about Czech presence in Chile. My next question then was: Did any other Czech do something significant in Chile? Nobody remembered immediately, so I gave them a little hint: Easter Island belongs to Chile. The younger had no idea, but everyone in middle age remembered a Czech engineer Pavel Pavel, who at home, in communist Czechoslovakia, only with paper and pencil elegantly and simply solved the mystery over which scientists from around the world were trying to solve: How could people move fifteen tons heavy moai statues from the inland to the coast so many centuries ago? There were also those who called aliens for help. Pavel calculated the center of gravity and using two ropes maked concrete model of the statue to move. In 1986 with Thor Heyerdahl they managed to move true moai on Easter Island .
For me, Pavel Pavel is hero. When we were in February this year on a school trip to Tenerife, which we have organized for those who are learning Spanish with the Foundation Chamartín, we simply had to visit the museum of Thor Heyerdahl. We saw the pyramids, exhibits in the museum and also a document about Heyerdahl’s expeditions. I asked the guide if he knew my hero. She did. And when she saw our interest, she showed us part of the museum dedicated to Easter Island, where tourists normally don’t go. That’s little off topic. So come on, get back to class!
We have read the article on this issue in Spanish, and that could be the end, but it isn’t. I thought it would be cool if I found video with this experiment somewhere on the internet, but not. And so few articles about him, though I must admit that the one on Wikipedia is nice. However, I am upset about this video in which the transport of moai is described in way that Pavel Pavel refuted.
This led me to the idea that it would be good if someone repeated Pavel’s experiment, recorded on video and put on YouTube with an appropriate commentary in several languages, especially in Spanish. It would be a wonderful project for school, which could involve almost all subjects. The history and geography would focus on theory. In physics, the students would calculate the center of gravity. In art class, they would budil own moai. Well a construction company would be necessary to help students with this. In PE the fittest athletes would make the moai move, while in the IVT other students filmed it. In the same subject they would then adjust the recording and place on YouTube, but before that, Czech and other commentaries would be recorded. They would explain not only the principle, but would also remind who solved the mystery.
I am not able to make this idea happen. But maybe someone will get inspired. It might be worth it to remind the world that the pen is not the only thing that made us famous in Chile.
Irena Schützová, www.chamartin.webzdarma.cz
Photo Credit: Robert Nyman via Compfight cc
